tag:blogger.com,1999:blog-61728843124784105282024-03-14T22:36:21.777+05:45आँखा स्वास्थ्य नेपालनेपालको एकमात्र आँखा स्वास्थ्य सम्बन्धि जनचेतना फैलाउनका लागि निर्मित आँखा स्वास्थ्य, आँखा सूचना, स्वस्थ राख्ने तरिकाहरु nepali.eyehealthnepal.comUnknownnoreply@blogger.comBlogger28125tag:blogger.com,1999:blog-6172884312478410528.post-40534176285999328242022-03-05T12:50:00.003+05:452022-03-05T12:50:37.177+05:45लेजर आँखा अप्रेसन (LASER EYE SURGERY IN NEPALI)<div><span face="Roboto, Noto, sans-serif" style="background-color: white; color: #0d0d0d; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;">सामान्यतयाः आँखाले कुनै पनि वस्तुलाई राम्ररी देख्न वा छुट्याउन नसक्ने समस्यालाई दृष्टिदोष भनिन्छ। आँखाले देख्ने वस्तुको आकृति आँखाभित्र हुने रेटिनामा बन्ने हुन्छ। यसका लागि बाहिरबाट आउने लाइट रेटिनामा फोकस हुनुपर्छ अनि मात्र प्रष्ट देख्न सकिन्छ। तर दृष्टिदोषमा भने फोकस गर्ने प्रणालीमा केही तलमाथि हुनसक्छ। यसो हुँदा रेटिनमा चाहिनेभन्दा छिटो फोकस भएर वा ढिलो फोकस भएर कुनै पनि वस्तु प्रष्टसँग देख्न सकिँदैन।
यस्तो अवस्थामा दृष्टिलाई सही गराउन चस्मा लगाउने वा लेजर शल्यक्रिया गर्न सकिन्छ। चस्मा, लेन्स र लेजर शल्यक्रियाले रेटिनामा हुने फोकसलाई ठिक ठाउँमा ल्याउने काम गर्छ।
चस्मा र लेन्स लगाएपछि फुकाल्ने र लगाउने गर्नुपर्छ। यसो गरिरहनु पर्दा धेरैलाई झन्झट लाग्न सक्छ। तर लेजर शल्यक्रिया गरेपछि चस्मा लगाइरहनुपर्ने वा लेन्स लगाउनुपर्ने अवस्थाको अन्त्य हुन्छ।
दृष्टिदोष भएकाका लागि लेजर शल्यक्रिया अति नै उत्तम उपचार पनि हो। चस्मा लगाउन नचाहनेका लागि यो निकै राम्रो विकल्प हुनसक्छ।
दुवै आँखामा पावर फरकफरक हुने समस्यामा हसनेलाई यो शल्यक्रिया लाभदायी हुन्छ। जस्तैः एउटा आँखामा अत्यधिक पावर र अर्कोमा कम पावर छ भने लेजर शल्यक्रिया निकै लाभदायी हुन्छ।
आँखाको पावर रेन्जमा माइनस पोइन्ट ५ देखि माइनस १४ सम्म लेजर सर्जरी गर्न सकिन्छ। धेरै पातलो र मोटो चस्मा लगाउनेहरुलाई शल्यक्रिया गरेर पावर तलमाथि पार्न सकिन्छ।
<b>लेजर शल्यक्रिया कसरी गरिन्छ ? </b></span></div><div><span face="Roboto, Noto, sans-serif" style="background-color: white; color: #0d0d0d; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><br /></span></div><div><span face="Roboto, Noto, sans-serif" style="background-color: white; color: #0d0d0d; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;">लेजर भनेको धेरैनै खतरनाक रे लाइट हो र यो रेले आँखामा हान्दा अलिकता तलमाथि भयो भने आँखा नै अन्धो हुन्छ भन्ने गलत बुझाइ छ। वास्तवमा त्यस्तो होइन।
लेजर भनेको फेम्टोसेकेन्ड लेजर हुन्छ। लेजरमा माइक्रोन लेबलको प्रेसिसन हुन्छ। जहाँ तोकेर हानेको हो त्यही मात्र लाग्छ। आँखाको कर्नियामा ताकेपछि त्यसले कर्नियामा बबल निस्कन्छ र कर्नियाको आकार परिर्वन गरिदिन्छ लेजरले सानो घाँउ बन्छ। त्यति मात्र हो लेजरले गर्ने शल्यक्रिया।
लेजर शल्यक्रिया सबैभन्दा सुरक्षित शल्यक्रिया हो भनेर विश्वभर नै प्रमाणित भइसकेको छ। यो शल्यक्रिया गर्दा मानिसलाई पूरै बेहोस बनाउनु पर्दैन। यो पद्धतिमा आँखामा सुख्खापन कम हुने र घाउ पनि सानो र छिटो पुरिने हुन्छ।
<b>कस्तो आँखामा लेजर शल्यक्रिया गर्न मिल्दैन ?
</b>सबै मानिसको आँखामा लेजर शल्यक्रिया गर्न मिल्दैन। अस्पतालमा लेजर शल्यक्रिया गर्न भनेर आएका अधिकांश बिरामी जाँच गरेर हेर्दा लेजर शल्यक्रिया गर्न नमिल्ने भएर फर्किने गर्छन्। यदि आँखामा बाक्लो मोतिविन्दु, जलविन्दु, रेटिनाको रोग, कर्नियाको कडा रोगहरु छ भने यस्तो अवस्थामा शल्यक्रिया गर्न मिल्दैन।
दृष्टिदोष भएका सबै आँखामा पनि लेजर शल्यक्रिया गर्न मिल्दैन। यदि जाँच (स्क्यान) गर्दा कर्निया ज्यादै पातलो, बढी चुच्चो, कर्निया लत्रिएको छ भने शल्यक्रिया गर्न मिल्दैन ।
मधुमेह, बाथरोग, हर्मोनल रोग भएका मान्छेमा आँखा सुख्खा हुने गर्छ। यस्तो अवस्थामा शल्यक्रिया गर्दा आँखा अझ बढी सुख्खा हुने गर्छ। कसैले कडा खालको औषधि खाएको छ, मुखमा डन्डिफोर हुने मान्छेले रेगुरल औषधि खानुपर्ने छ भने औषधिले नै आँखा सुख्खा बनाएको हुन्छ। त्यस्तो मान्छेलाई शल्यक्रिया गरिदियो भने उनीहरुको आँखा झन् सुख्खा हुने गर्छ। त्यसैले यस्तो अवस्थामा पनि शल्यक्रिया गर्न मिल्दैन। अर्को भनेको आँखाको पावर बढेको बढ्यै छ भने शल्यक्रिया गर्न मिल्दैन। यस्तो अवस्थामा पावर बढ्न रोकिएपछि शल्यक्रिया गर्न मिल्छ।
<b>कुन उमेरमा लेजर शल्यक्रिया गर्दा उपयुक्त हुन्छ ?
</b>१८ वर्ष मुनिका बच्चामा यदि दृष्टिदोष छ र उनीहरुको जाँच गर्दा सबै कुरा ठिक छ भने पनि शल्यक्रिया गर्न मिल्दैन। १८ वर्ष मुनिका बालबालिकामा शल्यक्रिया गर्दा विभिन्न रोग लाग्ने सम्भावना हुन्छ।
<b>शल्यक्रियापछि समस्या दोहोरिन्छ ?
</b>शल्यक्रिया गरिसकेपछि समस्या दोहोरिने सम्भावना ज्यादै न्यून हुन्छ। थोरै पावर भएकामा शल्यक्रिया गरेर पावर नर्मल बनाइएको छ भने शल्यक्रिया गरेको ५ वर्षपछि जाँच गर्दा पावर कम भएका १ हजारमा एक जनामा मात्र हुने गर्छ। धेरै पावर भएका मान्छेको शल्यक्रिया गरिएको छ र ५ वर्षपछि जाँच गर्दा त्यही समस्या १०० जनामा एक जनामा हुन्छ।
<b>तिलगंगामा आँखाको लेजर शल्यक्रिया सुरु भएको ८ वर्ष भयो। अहिलेसम्म १० हजारले यो सेवा लिइसकेका छन्।
</b>
<b>ध्यान दिनुपर्ने कुरा
</b>शल्यक्रिया गरेको एक हप्ता निकै चनाखो हुनुपर्छ। धुलो धुँवामा हिँड्नु हुँदैन। एक हप्ता आराम गरेपछि विस्तारै आफ्नो काम गर्न सकिन्छ। सुख्खा भएकालाई औषधि हुन्छ, त्यो औषधि आँखामा हाल्नुपर्छ। शल्यक्रिया गरेको दिनमा छिनछिनमा औषधि आँखामा हाल्नुपर्छ। भोलिपल्टबाट कम गर्दै लैजानुपर्छ। शल्यक्रिया गरेको ६ महिनासम्म औषधि हाल्नुपर्छ।</span></div><span face="Roboto, Noto, sans-serif" style="background-color: white; color: #0d0d0d; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div><span face="Roboto, Noto, sans-serif" style="background-color: white; color: #0d0d0d; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><br /></span></div><div><span face="Roboto, Noto, sans-serif" style="background-color: white; color: #0d0d0d; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><br /></span></div><div><span face="Roboto, Noto, sans-serif" style="background-color: white; color: #0d0d0d; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><br /></span></div><div><span face="Roboto, Noto, sans-serif" style="background-color: white; color: #0d0d0d; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><br /></span></div>Laser Eye Surgery (SMILE/LASIK/PRK) at Tilganga Institute of Ophthalmology, Nepal. Get Rid of Glasses / Contact Lenses with refractive surgery. You can call at the Refractive surgery unit +977-1-4484574 to book your appointment for initial screening. If you want to book your appointment through email you can always write to rsuappointment@tilganga.org
In this video you will get information regarding what is refractive error, refractive surgery types, LASIK vs PRK vs Smile, Smile surgery advantages, Glass removal surgery techniques. </span><span face="Roboto, Noto, sans-serif" style="background-color: white; color: #0d0d0d; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><br /></span><p> </p>
<iframe allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen="" frameborder="0" height="315" src="https://www.youtube.com/embed/WZmLyFiHUOM" title="YouTube video player" width="560"></iframe>Unknownnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6172884312478410528.post-78156564016855753452022-03-05T12:46:00.005+05:452022-03-05T12:46:52.708+05:45जलविन्दु के हो? कसले कसले आँखा जांच गराउने ?<p><span style="background-color: #f9f9f9;"><span style="color: #030303; font-family: Roboto, Arial, sans-serif;"><span style="font-size: 14px; white-space: pre-wrap;">ग्लुकोमा भनेको के हो, ग्लुकोमाको परीक्षण कहिले गर्ने, ग्लुकोमा जोखिम कारक, तिलगंगा आँखा प्रतिष्ठानमा ग्लुकोमा सचेतना सप्ताह।
Video Credit: Tilganga Institute of Ophthalmology | Dr Indira Paudyal Head of department, Glaucoma Clinic Tilganga </span></span></span></p><p><br /></p><p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><iframe allowfullscreen="" class="BLOG_video_class" height="266" src="https://www.youtube.com/embed/dQoaZYVQbzg" width="320" youtube-src-id="dQoaZYVQbzg"></iframe></div><br /><p></p>Unknownnoreply@blogger.com0Nepal28.394857 84.1240079999999890.084623163821152758 48.967757999999989 56.70509083617884 119.28025799999999tag:blogger.com,1999:blog-6172884312478410528.post-55296320322123050032021-06-21T08:57:00.001+05:452021-06-21T08:57:27.593+05:45Pterygium Eye Disease in Nepali<p>आँखामा मासु पलाउने रोग, Pterygium (टेरिजियम) के हो ?</p><p>आँखा मा देखिने सामान्य समस्या मद्धे एउटा समस्या हो आँखामा मासु पलाउने रोग अर्थात टेरिजियम, यो किन हुन्छ, के कारण ले हुन्छ, यसको रोकथाम कसरि गर्ने र उपचार बिधि हरुको बारेमा हामी यहाँ कुरा गर्न गैराखेको छौ </p><div>लक्षण</div><div><div><ul style="text-align: left;"><li>आँखा पोल्ने </li><li>रातो हुने </li><li>कसै कसैलाई एउटा बस्तु दुइटा देखिनु वा आँखा धमिलो हुने गर्दछ </li></ul></div></div><div><br /></div><div>रोकथाम</div><div>- घर बाहिरको कार्यमा हुँदा टोपी लगाउनु</div><div>- UV Protection चस्मा लगाउने </div><div><br /></div><div><br /></div><div>उपचार</div><div><br /></div><div>- सामान्य अवस्थाको लागि: कृत्रिम आँसु</div><div>- यदि बिरामीलाई कस्मेटिक उद्देश्यको लागि हटाउन सर्जरीहरू गर्न सकिन्छ।</div><div><br /></div><div><br /></div><div>शल्य प्रविधि</div><div>- Bare Sclera (पुरानो प्रविधि)</div><div>- ग्राफ्टको साथ Pterygium हटाउने (नयाँ प्रविधि र पुनरावृत्तिको कम सम्भावना)</div><div><br /></div><div>भिडियो द्वारा</div><p><br /></p><iframe width="560" height="315" src="https://www.youtube.com/embed/Fyc6YAbz0kQ" title="YouTube video player" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen></iframe>Unknownnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6172884312478410528.post-58605509257613736832020-12-05T10:58:00.002+05:452020-12-05T10:58:15.165+05:45मोतिबिन्दुको शल्यक्रिया Cataract Surgery, इन्ट्राअक्युलर् लेन्स सम्बन्धी जानकारी<p> By Dr. Rajesh Pradhan (Birtamode Eye Hospital, Nepal)</p><p>यस भिडियोमा निम्न बिषयबस्तु समाबेस रहेको छ </p><p>- मोतिबिन्दु को उपचार कसरि गरिन्छ?</p><p>- सबै भन्दा बढी प्रचलन मा रहेको मोतिबिन्दुको अप्रेसन बिधि कुन हो? </p><p>- आँखा भित्र राखिने लेन्स (इन्ट्राअक्युलर् लेन्स) भनेको के हो ?</p><p>- मोतिबिन्दु को औसधि को बारेमा र चस्मा को बारे </p><p>- आँखामा राखिने लेन्स को डेट (समय) सकिन्छ कि सकिदैन ?</p><p>- कस्तो खालको लेन्स सबै भन्दा राम्रो हुन्छ? </p><p>- किन कुनै लेन्स सस्तो त कुनै महँगो हुन्छन ? </p><p>- मोतिबिन्दुको अप्रेसनमा समस्या आउन सक्छ कि आउदैन ?</p><p>- मोतिबिन्दुको अप्रेसन कहिले गर्दा राम्रो हुन्छ? </p><p>- मोतिबिन्दुको अप्रेसन पछि ठिक हुन कति समय लाग्छ </p><p>- अप्रेसन पश्चात अस्पतालमा भर्ना हुनु पर्छ कि पर्दैन?</p><p>- अप्रेसन पश्चात के के गर्नु हुदैन?</p><p><br /></p>
<iframe width="560" height="315" src="https://www.youtube.com/embed/m79xBtDPY0w" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen></iframe>Unknownnoreply@blogger.com0E - W Hwy, Birtamode 57204, Nepal26.64112 87.9825765-1.6691158848024195 52.826323817790978 54.951355884802425 123.13882918220901tag:blogger.com,1999:blog-6172884312478410528.post-76751003459275638682020-08-22T20:19:00.002+05:452020-08-22T20:19:46.934+05:45मधुमेह अर्थात् चिनी रोग ले आँखा को दृष्टि पर्दामा कसरि असर गर्दछ <p> </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><iframe allowfullscreen="" class="BLOG_video_class" height="266" src="https://www.youtube.com/embed/4LfZyzbfDnI" width="320" youtube-src-id="4LfZyzbfDnI"></iframe></div><p></p>Unknownnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6172884312478410528.post-54877282048225600912020-08-09T12:27:00.002+05:452020-08-09T12:27:39.873+05:45आँखा दान महादान <p style="text-align: justify;">सम्पूर्ण प्राणी जगतमा आँखा एउटा महत्व पूर्ण र संबेदनसिल अंग हो, अझ मानव जीवनमा हेर्ने हो भने आँखाको झन विशेष महत्व रहेको छ, प्रकृतिले दिएको ई सुन्दर दुई आँखाले यो सन्सारलाई हेर्ने र देखने काम गर्छ, यति मात्र नभई आँखाले एउटा व्यक्तिमा सुन्दरता झल्काउने काम पनि गर्छ </p><div class="separator" style="clear: both;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhnhR2cWNrDNyQt6bU-diMZmPg7mN4Qnl1cD_yfsRfIZt61IiA3x454xK6-iQ1Cb71ndLOBtIkfOfNMK8avhyECK1eEbqlhKO0ekT4VeZP82wxBO4m1c-pP2N5_KCBlqz4KZ8Qtud2OspE/s960/Corneal+Opacity.jpg" imageanchor="1" style="display: block; padding: 1em 0px;"><img border="0" data-original-height="404" data-original-width="960" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhnhR2cWNrDNyQt6bU-diMZmPg7mN4Qnl1cD_yfsRfIZt61IiA3x454xK6-iQ1Cb71ndLOBtIkfOfNMK8avhyECK1eEbqlhKO0ekT4VeZP82wxBO4m1c-pP2N5_KCBlqz4KZ8Qtud2OspE/s640/Corneal+Opacity.jpg" width="640" /></a></div><p style="text-align: justify;"><br /></p><p style="text-align: justify;">हाम्रो आँखा यति राम्रो अनि महत्ववान भए पनि एक दिन यो भौतिक सन्सारलाई त्यागी मानव शरीर सगै नष्ट भएर जान्छ । यसरी नष्ट भएर जाने आँखालाई आफ्नो मृत्यु पश्चात दान गर्यो भने कुनै दुई जाना दृस्टी बिहिन मान्छेले पुनः देख्नन पाउदा कति खुसि हुन्छ ?, आफुले दान गरेको आँखाले अरुलाई नयाँ जीवन दान गरे जस्तै हुन्छ । त्यसैले खरानी भएर जाने आँखालाई सबै जनाले स्वस्फुर्त रुपमा दान गर्न सकिन्छ । त्यसका लागी नेपालका विभिन्न जस्तै तिलगंगा आँखा प्रतिष्ठान, लुम्बिनी नेत्र विज्ञान अध्यान सस्थांन मेची आँखा अस्पताल र अन्य ठुला आँखा अस्पताल हरुमा EYE BANK (आँखा बैक ) रहेको छ । उक्त ठाउँहरुमा सम्पर्क गरी आफ्नो आँखा दान गर्न सकिन्छ ।</p><div class="separator" style="clear: both;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjFhqYQXl8plIrkJHdBOq4VdS95jhZq8sjIXpktZj4td0g0Gomq1ZuDS-wcUWSPxWIqvDr-VO6ZhvFrPxc1MMws6Twf1HCH8doDoxrsJ17EOAy3m-R10RspBv9ln9KqLCr5icLhpylkWS0/s1600/20140206_161008.jpg" imageanchor="1" style="display: block; padding: 1em 0px;"><img border="0" data-original-height="1169" data-original-width="1600" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjFhqYQXl8plIrkJHdBOq4VdS95jhZq8sjIXpktZj4td0g0Gomq1ZuDS-wcUWSPxWIqvDr-VO6ZhvFrPxc1MMws6Twf1HCH8doDoxrsJ17EOAy3m-R10RspBv9ln9KqLCr5icLhpylkWS0/s640/20140206_161008.jpg" width="640" /></a></div><p style="text-align: justify;">लेखक : तारा बहादुर वाइबा</p>Unknownnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6172884312478410528.post-38638579398852144392020-08-05T12:07:00.001+05:452020-08-05T12:07:06.303+05:45सुख्खा आँखा (DRY EYE) किन हुन्छ ? उपचार के छ ?<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh-gOPz3gZ9BqI9HXBzwnIzplaVoIAA74yIPrT_8GP-ruBqxDQKvJ1skXRJUofErWSMGmAn1GVs1TUXBFIgdOEJAB5kyivCLt976UGEPq8pHdVtaAZI5-v3u4h0HovZ1TwPzxA0LIcQnIt4/s640/dry+eyes.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="335" data-original-width="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh-gOPz3gZ9BqI9HXBzwnIzplaVoIAA74yIPrT_8GP-ruBqxDQKvJ1skXRJUofErWSMGmAn1GVs1TUXBFIgdOEJAB5kyivCLt976UGEPq8pHdVtaAZI5-v3u4h0HovZ1TwPzxA0LIcQnIt4/s640/dry+eyes.jpg" /></a></div><div><br /></div><div><br /></div><div>कम्प्युटर, ल्यापटप, मोवाइलको स्किनमा धेरै समय हेरिन्छ । यसको सोझो प्रभाव आँखामा पर्छ । यस्ता आधुनिक उपकरणको बढ्दो प्रयोगले, वायु प्रदूषणले पनि आँखामा क्षति पुर्याउँछ ।</div><div><br /></div><div>यावत् कारणले धेरैको आँखा कमजोर हुँदैछ । खासगरी आँखा सुख्खा हुने समस्या आम रुपमा बढ्दै गएको पाइन्छ । यसरी आँखा सुख्खा हुनुलाई ‘ड्राई आई सिन्ड्रोम’ भनिन्छ । आँखा सुख्खा भएमा आँखाबाट आशुको उत्पादन कम हुने तथा आँखाबाट आशु बग्न कम हुने गर्दछ ।</div><div><br /></div><div><a href="https://www.eyehealthnepal.com/2018/02/what-is-dry-eye.html">Read English articles of Dry EYE</a></div><div><br /></div><div><h2 style="text-align: left;">सुख्खा आँखा कसरी थाहा पाउने ?</h2><div><br /></div><div>-आँखा सुख्खा हुनु</div><div><br /></div><div>-आँखामा चिलाउनु</div><div><br /></div><div>-आँखामा केही विझेको महसुस हुनु</div><div><br /></div><div>-बिना कारण आँखाबाट पानी निस्कनु</div><div><br /></div><div>-बिना कारण आँखामा थकान वा सूजन महसुस हुनु</div><div><br /></div><div>- आँखा सानो हुनु</div><div><br /></div><div><br /></div><h3 style="text-align: left;">किन हुन्छ सुख्खा ?</h3><div><br /></div><div><b>आयु ५० वर्ष भन्दा माथि हुनु</b></div><div><br /></div><div>उमेर बढेसँगै आँखाको समस्या पनि बढ्ने गर्छ । बढ्दो उमेरकै कारण आसुको उत्पादनमा समेत कमी आउने गर्छ । विशेषगरी , ५० वर्ष माथि आयु भएका मानिसहरुको आँखाबाट आशुको उत्पादन कम हुने गर्छ । जसका कारण आँखा सुख्खा हुने गर्छ ।</div><div><br /></div><div><b>रजोनिवृतोत्तर</b></div><div><br /></div><div>महिलाहरुमा महिनावारी रोकिएसँगै आँखा सम्बन्धि विभिन्न समस्या देखा पर्ने गर्दछ । जसमध्ये आँखा सुख्खा हुने समस्या पनि एक हो । महिनावारी सुकेपश्चात्त महिलाहरुमा आउने हर्मोनल गडबडीका कारण पनि यस्तो समस्या देखिने गर्छ ।</div><div><br /></div><div><b>स्वास्थ्य सम्बन्धि समस्या</b></div><div><br /></div><div>मधुमेह, उच्च रक्तचाप, थाइराइड ,भिटामिन ‘ए’को कमी लगायतका स्वास्थ्य सम्बन्धि विभिन्न समस्याका कारण पनि आँखा सुख्खा हुने गर्छ ।</div><div><br /></div><div><b>लेजर विधिका कारण</b></div><div><br /></div><div>रिफरेक्टिभ आई सर्जरी लगायतका लेजर प्रविधिद्धारा आँखामा गरिने शल्यकि्रयाका कारण पनि आँखा सुख्खा हुने समस्या उत्पन्न हुने गर्छ । तर यस्ता प्रविधिका कारण आँखा सुख्खा हुने समस्या भने अस्थायी हुने गर्छ ।</div><div><br /></div><div><b>आशु ग्रन्थीमा क्षति भएमा</b></div><div><br /></div><div>सुजन तथा विकिरणका आसु नलीमा पुगेको क्षतिका कारण पनि आखा सुख्खा हुने गर्छ । जसले गर्दा उक्त नलीबाट आशु स्वत कम बग्ने गर्छ ।</div><div><br /></div><div><b>परेला सम्बन्धि समस्या</b></div><div><br /></div><div>लगातार आँखा झिम्क्याउने गर्नाले आँखाको सतहमा आसुको पातलो सतह बन्ने गर्दछ । तर यदी आँखा झिम्क्याउँदा वा परेला झिम्क्याउदा कुनै समस्या भएको खण्डमा आसु फैलिएर उक्त सतहमा आसुको पातलो सतह बनाउन सक्दैन ।जसका कारण आँखा सुख्खा हुने गर्दछ ।</div><div><br /></div><div><b>तिब्र हावा</b></div><div><br /></div><div><b>सुख्खा हावा</b></div><div><br /></div><div><b>लामो समयसम्म किताब पढेमा</b></div><div><br /></div><div><b>कम्प्यूटरमा लामो समयसम्म बसेमा</b></div><div><br /></div><div><b>आँखा नझिम्काई लामेा समयमा एक नाशले हेरमा</b></div><div><br /></div><div><br /></div><div><b>यी औषधीका कारण पनि हुनसक्छ आखा सुख्खा</b></div><div><br /></div><div>-उच्च रक्तचापमा प्रयोग हुने औषधी</div><div><br /></div><div>-एन्टीथिस्टमाइंस तथा डोगेस्टंट्स</div><div><br /></div><div>-हर्मोन रिप्लेसमेन्ट थेरापी</div><div><br /></div><div>-पिम्पल्सको लागि प्रयोग गरिने औषधी</div><div><br /></div><h3 style="text-align: left;">बच्ने उपाय</h3><div><br /></div><div>आँखामा कुनै समस्या होस् वा नहोस् चिकित्सकहरु समय समयमा आँखा जाच गर्न सुझाव दिने गर्दछन् । त्यस्तै, टिबी हेर्दा होस् वा कम्प्यूटर चलाउदा केही समय आखाालाई आराम दिने गर्नाले पनि आखा सुख्खा हुन पाउँदैन । यस्तै, कामको बीच बीचमा परेला झिमझिम गरेमा वा आखा झिम्क्याउनाले पनि आँखा सुख्खा हुने समस्याबाट आँखालाई बचाउँन सकिन्छ ।</div></div><div><br /></div><div>Source: Onlinekhabar</div>Unknownnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6172884312478410528.post-13981336942545856032020-07-04T19:55:00.001+05:452020-07-04T19:56:59.183+05:45‘राष्ट्रिय भिटामिन ए’ कार्यक्रम यही असार २२ र २३ गते<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiKtKZQRyYgUqzEqGlQTCMk0gH_D1-vWqg9bIOiYeeJEIvdRM676mj5GWFCC5ToKmyGw9tr7ngmoGX2uSxjCWPXUVfy-Xcb5Xk6IHG44D4zP4NF7C74ZhlUwG5-KMO4GXImU98AwHRL6yk/s1032/Vitamin+A+administration+nepal.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="Vitamin A program in Nepal" border="0" data-original-height="581" data-original-width="1032" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiKtKZQRyYgUqzEqGlQTCMk0gH_D1-vWqg9bIOiYeeJEIvdRM676mj5GWFCC5ToKmyGw9tr7ngmoGX2uSxjCWPXUVfy-Xcb5Xk6IHG44D4zP4NF7C74ZhlUwG5-KMO4GXImU98AwHRL6yk/d/Vitamin+A+administration+nepal.jpg" /></a></div><p style="background-color: white; border: 0px; box-sizing: border-box; color: #4c4c4e; font-family: "noto sans", sans-serif; font-size: 19px; font-stretch: inherit; font-variant-east-asian: inherit; font-variant-numeric: inherit; line-height: inherit; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px 0px 20px; text-align: justify; vertical-align: baseline;"><br /></p><p style="background-color: white; border: 0px; box-sizing: border-box; color: #4c4c4e; font-family: "noto sans", sans-serif; font-size: 19px; font-stretch: inherit; font-variant-east-asian: inherit; font-variant-numeric: inherit; line-height: inherit; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px 0px 20px; text-align: justify; vertical-align: baseline;">स्वास्थ्य तथा जनसङ्ख्या मन्त्रालयले कोभिड १९ को कारणले स्थगित ‘राष्ट्रिय भिटामिन ए’ कार्यक्रम पुनः सञ्चालन गर्ने भएको छ । </p><p style="background-color: white; border: 0px; box-sizing: border-box; color: #4c4c4e; font-family: "noto sans", sans-serif; font-size: 19px; font-stretch: inherit; font-variant-east-asian: inherit; font-variant-numeric: inherit; line-height: inherit; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px 0px 20px; text-align: justify; vertical-align: baseline;"> २२ र २३ असारमा कार्यक्रम पुनः सञ्चालन हुने स्वास्थ्य सेवा विभाग, पोषण शाखा प्रमुख केदार पराजुलीले जानकारी दिए । कोभिड १९ को कारणले बन्दाबन्दीले गत ६ र ७ वैशाखमा तय गरिएको सो कार्यक्रम मन्त्रालयले गत २१ चैतमा स्थगन गरेको थियो । <br style="box-sizing: border-box; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px;" /> <br style="box-sizing: border-box; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px;" />‘राष्ट्रिय भिटामिन ए’ कार्यक्रमसँगै जुकाको औषधि र बालभिटा पनि खुवाउने गरिन्छ । सरकारले प्रत्येक वर्ष पहिलो चरण २ र ३ कात्तिकमा तथा दोस्रो चरण ६ र ७ वैशाखमा गरी गरी २ पटक सो कार्यक्रम सञ्चालन गर्दै आइरहेको छ । </p><p style="background-color: white; border: 0px; box-sizing: border-box; color: #4c4c4e; font-family: "noto sans", sans-serif; font-size: 19px; font-stretch: inherit; font-variant-east-asian: inherit; font-variant-numeric: inherit; line-height: inherit; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px 0px 20px; text-align: justify; vertical-align: baseline;">६महिनादेखि ५९ महिनासम्मका बालबालिकामा हुनसक्ने स्वास्थ्य जटिलता तथा कुपोषणको जोखिम न्यूनीकरण गर्नका लागि २०५३ सालबाट भिटामिट ए खुवाउँदै आइरहेको छ । </p><p style="background-color: white; border: 0px; box-sizing: border-box; color: #4c4c4e; font-family: "noto sans", sans-serif; font-size: 19px; font-stretch: inherit; font-variant-east-asian: inherit; font-variant-numeric: inherit; line-height: inherit; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px 0px 20px; text-align: justify; vertical-align: baseline;">प्रत्येक वर्ष भिटामिन ए खुवाउने कार्यक्रममा २७ लाख ३ हजार ५ सय २२ बालबालिका सहभागी हुने गर्दछन् । </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjPeMvd-wKtmwQ1NcuBP-B4yVGorUqdbvngWOvx097XFMH_lpKQSsjF-J4_xg0-CCbH7AND0YoFuT2ISWuet6jaIcYQkd60ZUrLhDfUe2SHef9uBtNdUKyaUhcY2QsoWlGdtD1XEKQ8QQQ/s2339/vitamin-A-COVID-19-protocol_July-01-1-1.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="COVID and Vitamin A program Nepal" border="0" data-original-height="2339" data-original-width="1654" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjPeMvd-wKtmwQ1NcuBP-B4yVGorUqdbvngWOvx097XFMH_lpKQSsjF-J4_xg0-CCbH7AND0YoFuT2ISWuet6jaIcYQkd60ZUrLhDfUe2SHef9uBtNdUKyaUhcY2QsoWlGdtD1XEKQ8QQQ/d/vitamin-A-COVID-19-protocol_July-01-1-1.jpg" /></a></div><p style="background-color: white; border: 0px; box-sizing: border-box; color: #4c4c4e; font-family: "noto sans", sans-serif; font-size: 19px; font-stretch: inherit; font-variant-east-asian: inherit; font-variant-numeric: inherit; line-height: inherit; margin: 0px; outline: 0px; padding: 0px 0px 20px; text-align: justify; vertical-align: baseline;"><br /></p>Unknownnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6172884312478410528.post-22862059125935887232020-06-19T19:46:00.000+05:452020-06-19T19:48:20.475+05:45आँखाबाट फोहर वा परेला हटाउने तरिका<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div style="text-align: justify;">
आँखामा केही फोहर परेमा आँखा बन्द गरेर आँखा चारैतिर (दायाँ वायाँ र तलमाथि) चलाउनुपर्छ । त्यसपछि आँखाको ढकनीलाई खुला हुनेगरी समातेर फेरी तल र माथि हेर्नदिनुपर्छ । यसले गर्दा आँखाबाट आँशु निस्केर प्रायः फोहर वाहिर निकाल्छ। आँशु निकाल्ने अर्को उपाय भनेको फोहर नपरेको सामान्य आँखालाई सुस्तरी दल्नु</div>
<div style="text-align: justify;">
हो । यसले दुवै आँखामा आँशु निकाल्छ । आँखामा केही परेको वा घाउ भएकोभएमा आँखालाई माढ्नु हुँदैन ।</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiWG20e9nqmH00a9AQsJbTUOtmZeaj6Rm8IvmJZUNnkNwo4jykCIUeah0Ep3k57F3KgNE-jKVk3h3FC7ORfSncL45PlYeoxL3A8nRcynUNccbPQWQUESFbU0oD3GbJzXyurzsnm1oDEypI5/s640/Tarsal+FB.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="431" data-original-width="640" height="430" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiWG20e9nqmH00a9AQsJbTUOtmZeaj6Rm8IvmJZUNnkNwo4jykCIUeah0Ep3k57F3KgNE-jKVk3h3FC7ORfSncL45PlYeoxL3A8nRcynUNccbPQWQUESFbU0oD3GbJzXyurzsnm1oDEypI5/s640/Tarsal+FB.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">आँखाको माथिल्लो ढकनीको भित्र अड्किएको कसिंगर </td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
फोहर वा परेलाको टुक्रालाई सफा पानीले पखाल्न पनि सकिन्छ । त्यसको लागि सफा पानी बाहेक अरु कुनै पनि तरल पदार्थको प्रयोग गर्नुहुँदैन । आँखालाई खुला राखेर सफा भाँडामा भएको पानीमा आँखा डुबाउनुपर्छ (वा सुई नभएको सफा सिरिन्जबाट सुस्तरी पिच्कारी जस्तै छ्याप्नुपर्दछ) । केहीबेर आराम गरेर टाउको पछाडी ढल्काएर पानी खन्याएमा आँखाको भित्रि कुना (नाकको नजिक) बाट आँखाको बाहिरि कुना (कानको नजिक) तिर बग्छ । यो काम घरमा गर्न सकिएन भने स्वास्थ्य चौकीमा वा आँखा उपचार केन्द्र गएर गर्नुपर्छ ।</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
फोहरको टुक्रालाई भिजेको सफा कपडा, तरल पदार्थ सोस्नका लागि बनाइएको पातलो जालिदार कपडा टिस्सु वा कपासको कटन स्वाव ले पनि हटाउन सकिन्छ ।</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
आँखाको माथिल्लो ढकनी मुनि फोहर भएमा कपासको गद्दामाथि त्यस ढकनीलाई फर्काएमा देख्न सकिन्छ ।</div>
<div style="text-align: justify;">
यसो गर्दा तल हेर्नुपर्छ ।</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
आँखाको ढकनी भित्र अड्किएको केही चिजले आँखा कोरिन वा रगडिन सक्ने भएकोले आँखालाई माड्नुहुँदैन । आँशुले आफैं यसलाई बाहिर निकाल्न सहयोग गर्छ ।</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Source: https://hesperian.org/</div>
</div>
Unknownnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6172884312478410528.post-74972159836201656102020-06-19T18:49:00.001+05:452020-06-19T18:58:11.855+05:45आँखामा फूलो पर्नका कारण र यसबाट बच्ने उपायहरु जानिराखौं<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div style="text-align: justify;">
<span style="color: blue; font-family: "mangal" , serif;"><span style="font-size: 24px;">आँखामा फूलो पर्नका कारण र यसबाट बच्ने उपायहरु जानिराखौं</span></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
आँखा हाम्रो शरीरको अति संवेदनशिल अंग हो भन्ने कुरा त तपाईहरुलाई थाहा नै छ । हुन पनि आँखा केहीबेर चिम्लेर हेरौं त, संसार अन्ध्यारो छ नि हैन ? के हामीले सदैव यसरी अन्धकारमा जिउन सजिलो छ त ? अवश्य पनि छैन भन्नु हुन्छ, हैन ? हाम्रो आँखालाई दृष्टि विहिन गराउन सक्ने कारणहरु धेरै छन् । मोतिबिन्दु, जलबिन्दु, चोटपटक, संक्रमण, भिटामिन ए को कमी, आँखाको पर्दा अर्थात रेटिनाका बिभिन्न अवस्था लगायत थुप्रै अन्य आँखाका रोगहरु छन् । ति मध्ये आज चर्चा गरौं आँखामा फुलो पर्ने आँखाको समस्याको बारेमा ।<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgcf_x5QUGPiw3fjWiXP_rgr7QBX36IRjfoRXQUGv01UFSP-0N5ywQqV7Uhgs-r57DoVDHnBT30Jo8b8YZSCiNaLlQtekgeDc5oDZbAJKXNhBkQ_lNFgYwSVUfHol_4MX-h0faVFphKrh9Y/s1600/Corneal-ulcer.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img alt="Corneal Ulcer Poster" border="0" data-original-height="750" data-original-width="900" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgcf_x5QUGPiw3fjWiXP_rgr7QBX36IRjfoRXQUGv01UFSP-0N5ywQqV7Uhgs-r57DoVDHnBT30Jo8b8YZSCiNaLlQtekgeDc5oDZbAJKXNhBkQ_lNFgYwSVUfHol_4MX-h0faVFphKrh9Y/s1600/Corneal-ulcer.jpg" title="Corneal Ulcer Poster" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">राम लाल गोल्छा आँखा अस्पताल मार्फत जनहितमा जारी पोस्टर </td></tr>
</tbody></table>
</div>
<div style="text-align: justify;">
आँखाको नानी एक प्रकारको घडिको सिसा जस्तै पारदर्शी अर्थात प्रकाशका किरणहरु सजिलै छिर्न सक्ने हुन्छ । यो रक्तनली बिहिन पनि हुन्छ । यो आँखाको दानाको सबै भन्दा अघिल्लो महत्वपूर्ण भाग पनि हो । यसले आँखामा हुने प्रकाश आवर्तनमा महत्वपुर्ण भूमिका खेल्छ । यसको मोटाई ०.५२ मि. मि. को हुन्छ भने यसको आवर्तन शक्ति ४५ डायोप्टरको हुन्छ । यसरी आँखाको अगाडि रहेको पारदर्शीं नानी अर्थात कर्निया बिभिन्न कारणले गर्दा यसको पारदर्र्शीतामा ह्रास आई सेतो हुने अवस्थालाई नै आँखामा फुलो परेको भन्ने बुझिन्छ । अन्धोपनाको समस्या अर्थात कारण मध्ये आँखामा फूलो पर्नु पनि एक प्रमुख समस्या कै रुपमा रहेको छ । हाम्रो नेपालमा गरिएको एक अन्धोपन सर्भेक्षणले प्रति सय ब्यक्तिमा करिब एकजना ब्यक्ति अन्धो रहेको कुरा प्रष्ट पारेको छ । जसको पहिलो कारण आँखाको लेन्सको पारदर्शकत्वमा ह्रास वा कमि आएर हुने मोतिबिन्दु हो, भने आँखाको नानिमा फूलो पर्नु अन्धोपनको दोश्रो प्रमुख कारणमा रहेको छ ।</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<h3 style="text-align: justify;">
अब लागौं आँखामा फूलो पर्नका कारणहरु तर्फ । </h3>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
नेपाल एक विकाुसोन्मुख कृषि प्रधान देश हो जहाँ ९० प्रतिशत भन्दा बढि मानिसहरू गाउँमा बस्छन् र कृषिमा निर्भर रहन्छन् । दैनिक कार्य गर्न मेलापात जाँदा, वन पाखामा धाउँदा र अन्य काम गर्दा आँखामा ठूला वा सानो घाउ चोटपटक लाग्न सक्छ । खेतबारीमा काम गर्दा बिभिन्न बालीनालीहरुले आँखाको नानीमा घोचेर अर्थात फोहोर पसेर, खेल खेल्दा, घरायसी काम गर्दा, हेलचेक्राई आदिबाट आँखामा चोटपटक हुन सक्छ । आखिरी जुनसुुुकै कारणले आँखाको नानीमा यसरी लागेको चोटपटकको समयमा सहि उपचार नपाउनाले आँखाको नानिमा फूलो बस्छ र व्यक्ति अन्धो बन्न पुग्छ । </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
यस बाहेक आँखा पाक्नु,आँखामा लाग्ने ट्रकोमा भनिने रोग, दादुरा ,जनै खटिरा, टाईफाईड, बिफर तथा कुपोषण आदिको कारणले पनि आँखाको नानीमा फूलो पर्न सक्छ । यसको अलवा आँखाको डिल भित्र फर्कि परेलाले घोचिरहने अवस्थामा नानीमा घाउ भई सहि उपचारमा ढिलाई भएमा र भिटामिन ए को कमि भई आँखा सुख्खा हुन गई आँखाको नानीमा फूलो पर्न सक्छ । आँखाको नानीमा फूलो परी अन्धो हुनेहरूमा प्राय बच्चा र युवाहरू देखिन्छन् तर अन्य उमेरका मानिसमा पनि फुलो नपर्ने भन्ने चाहिँ होईन ।</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
आँखाको अगाडि केहि बस्तुले छेके जस्तो भई कुनै पनि बस्तुलाई राम्ररी ठम्याउन नसक्नु, आँखाले धमिलो देख्दै बिस्तारै पुरै नदेख्ने हुनु, आँखामा देखिने कालो भाग सेतो देखिनु आदि आँखामा फुलो पर्नुका संकेतहरु हुन् ।</div>
<div class="MsoNormal" style="text-indent: .5in;">
<span style="font-family: "mangal" , serif; line-height: 18.4px;"></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
अब लागौं फूलो पर्नुबाट बच्नको लागि अपनाउनु पर्ने रोकथामका उपायहरु तर्फ । </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<h4 style="clear: both; text-align: justify;">
आँखाको नानीमा फूलो पर्नुबाट बच्ने उपायहरु निम्न छन् ।</h4>
<div class="separator" style="clear: both;">
</div>
<ul style="text-align: left;">
<li style="text-align: justify;">आँखालाई चोटपटक लाग्नबाट जोगाउने यदि सानै चोटपटक लागेमा पनि आँखामा फूलो बस्न सक्ने भएकाले तुरुन्त उपचार गराई हाल्ने ।</li>
<li style="text-align: justify;"><span style="font-family: "preeti";">बच्चालाई धारिलो वा तिखो बस्तुसँग खेल्न नदिने, कुनै पनि काम गर्दा आँखामा चोटपटक लाग्नबाट जोगाउन होसियारी अपनाउने ।</span></li>
<li style="text-align: justify;"><span style="font-family: "preeti";">साधारण चोटपटक लागेमा तुरुन्तै आँखामा एन्टीबायोटिक मलम लगाउन शुरु गर्ने ।</span></li>
<li style="text-align: justify;"><span style="font-family: "preeti";">एन्टीबायोटिक मलमको सुविधा नभएमा वा उक्त मलमले आँखामा कुनै सुधार नआएमा र ठुलो चोटलागेमा अथवा दृष्टि कम भएमा तुरुन्त नजिकको स्वास्थ्य केन्द्र, अस्पताल वा आँखा उपचार केन्द्रमा गई सम्पर्क राख्ने । </span></li>
<li style="text-align: justify;"><span style="font-family: "preeti";">आँखामा ट्रकोमा रोग लागेको भए यसको पनि उपचार गराईहाल्ने । आँखाको डिल भित्र फर्किई परेलाले घोचिरहेको छ भने पनि आँखाको नानीमा घोचेर पछि गई फुलो पर्न सक्ने भएकाले यसको उपचार पनि गराईहाल्नु पर्दछ ।</span></li>
<li style="text-align: justify;"><span style="font-family: "preeti";">भिटामिन ए को कमि भएमा भिटामिन ए र भिटामिन ए पाईने खाद्य बस्तुहरु जस्तै हरियो साँगपात, पहेला फलफूल, माछा, मासु, दुध, दहि, अण्डा आदिको प्रयाप्त मात्रामा सेवन गर्ने अर्थात गराउने ।</span></li>
<li style="text-align: justify;"><span style="font-family: "preeti";">आँखामा चोट लाग्दा पनि हेलचक्राई गरी समयमा उपचार नगरेमा कहिल्यै निको हुन नसक्ने गरि दृष्टिविहिन भइन्छ । तसर्थ आँखामा चोटपटक लागेमा शिघ्र उपचारको नितान्तै जरुरी हुन्छ । यदि तुरुन्तै उपचार गराएको खण्डमा भने आँखाको नानीमा कुनै पनि दाग बस्न पाउदैन । यदि दाग बसिहालेको भएता पनि उक्त दाग बढ्न पाउदैन । तसर्थ फूलोबाट हुने अन्धोपनाबाट मुक्त भईन्छ । आँखामा कुनै पनि बस्तु पसेमा त्यस्लाई निकाल्नुपर्दछ । फोहर पसेको अवस्थामा आँखा नमाड्ने फोहर निकाल्दा आफु नजिकै रहेको मानिसलाई सफा र नरम कपडाको छेउले फोहर झिक्न लगाउने वा सफा पानिले मुख धुने । यदि फोहर बस्तु फलाम तथा सिसाका टुक्राहरु भई आँखाको नानीमा गाडिएको अवस्थामा अर्थात फोहर निकाल्न नसकिएको अवस्थामा भने तुरुन्तै सुबिधायक्त स्वास्थ्य केन्द्र वा आँखा उपचार केन्द्रमा गई सम्पर्क गर्ने ।</span></li>
</ul>
<div class="MsoNormal">
<div style="text-align: justify;">
</div>
<ul>
<li style="text-align: justify;"><span style="font-family: "preeti";">नवजात शिशुमा आँखा पाकी पीप बगिरहेमा यथाशिघ्र उपचार गराउनु पर्दछ । आँखा पाकेर र आँखामा नै हुने नानीमा घाउ भएमा फुलोे पर्ने हुँदा यसको उपचार गराउनु पर्दछ । अन्य रोगका कारणले पनि आँखामा फुलो पर्न सक्छ तसर्थ सम्बन्धित रोगको पनि उपचार गर्नु पर्दछ यस्ता रोगहरु दादुरा, जनै खटिरा, छालाको रोग, कुपोषण, टाईफाईड आदि हुन् ।</span></li>
<li style="text-align: justify;"><span style="font-family: "preeti";">बच्चा गर्भमा रहदाँ आमाले स्वास्थ्यकर्मीको सल्लाह बिना कुनै पनि औषधि सेवन नगर्ने ।</span></li>
<li style="text-align: justify;"><span style="font-family: "preeti";">आँखाको नानिमा फुलो परीसकेपछि कुनै किसिमको उचित औषधिमुलो छैन र एक मात्र बिकल्प भनेको आँखाको नानि फेर्नु हो जसले गर्दा अन्धाले फेरी देख्न सक्ने हुन्छ ।आँखामा फुलो परिसकेको अवस्थामा भने आँखाको नानी पछाडिको भागहरु जस्तै, आँखाको लेन्स, आँखाको भित्र रहेको तरल तथा अर्ध ठोस पदार्थ , पर्दा, स्नायु तथा दृष्टि नशा लगायतका बस्तुहरु राम्रो रहेको अवस्थामा भने फुलो पर्नुको उपचारको एउटै बिकल्प भनेको आँखाको नानी प्रत्यारोपन हो ।</span></li>
</ul>
</div>
<div class="MsoNormal" style="text-indent: .5in;">
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "mangal" , serif; line-height: 18.4px;"><br /></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "mangal" , serif; line-height: 18.4px;"><br /></span></div>
</div>
<div class="MsoNormal">
<h3 style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "mangal" , serif; line-height: 21.528px;">आँखा</span><span style="font-family: "preeti"; line-height: 21.528px;"> </span><span style="font-family: "mangal" , serif; line-height: 21.528px;">प्रत्यारोपन</span><span style="font-family: "preeti"; line-height: 21.528px;"> </span><span style="font-family: "mangal" , serif; line-height: 21.528px;">के</span><span style="font-family: "preeti"; line-height: 21.528px;"> </span><span style="font-family: "mangal" , serif; line-height: 21.528px;">हो</span><span style="font-family: "preeti"; line-height: 21.528px;"> </span><span style="font-family: "mangal" , serif; line-height: 21.528px;">त</span><span style="font-family: "preeti"; line-height: 21.528px;"> </span><span style="font-family: "mangal" , serif; line-height: 21.528px;">? यस</span><span style="font-family: "preeti"; line-height: 21.528px;"> </span><span style="font-family: "mangal" , serif; line-height: 21.528px;">बारेमा</span><span style="font-family: "preeti"; line-height: 21.528px;"> </span><span style="font-family: "mangal" , serif; line-height: 21.528px;">पनि</span><span style="font-family: "preeti"; line-height: 21.528px;"> </span><span style="font-family: "mangal" , serif; line-height: 21.528px;">तपाईहरुलाई</span><span style="font-family: "preeti"; line-height: 21.528px;"> </span><span style="font-family: "mangal" , serif; line-height: 21.528px;">कौतुहल</span><span style="font-family: "preeti"; line-height: 21.528px;"> </span><span style="font-family: "mangal" , serif; line-height: 21.528px;">हुन</span><span style="font-family: "preeti"; line-height: 21.528px;"> </span><span style="font-family: "mangal" , serif; line-height: 21.528px;">सक्छ</span><span style="font-family: "preeti"; line-height: 21.528px;"> </span><span style="font-family: "mangal" , serif; line-height: 21.528px;">।</span><span style="font-family: "preeti"; line-height: 21.528px;"> </span><span style="font-family: "mangal" , serif; line-height: 21.528px;">अब</span><span style="font-family: "preeti"; line-height: 21.528px;"> </span><span style="font-family: "mangal" , serif; line-height: 21.528px;">त्यसै</span><span style="font-family: "preeti"; line-height: 21.528px;"> </span><span style="font-family: "mangal" , serif; line-height: 21.528px;">तर्फ</span><span style="font-family: "preeti"; line-height: 21.528px;"> </span><span style="font-family: "mangal" , serif; line-height: 21.528px;">लागौं</span><span style="font-family: "preeti"; line-height: 21.528px;"> </span><span style="font-family: "mangal" , serif; line-height: 21.528px;">।</span></h3>
</div>
<div class="MsoNormal">
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "mangal" , serif;">आखा फेरियो अथवा आँखा प्रत्यारोपन गरियो भनेको सुन्दा कताकता आँखाको डल्लो नै फेर्ने पो हो कि भन्ने भान पर्न सक्छ । तर वास्तविकता भने फरक छ । आँखा फेर्नु वा प्रत्यारोपन भनेको आँखाको डल्लो नै फेर्ने नभई केवल आँखाको नानी (Cornea) मात्र प्रत्यारोपन अथवा फेर्ने हो । जसलाई आँखाको प्रत्यारोपन भन्ने गरिन्छ । आँखाको सबैभन्दा बाहिर पट्टि रहेको पारदर्शक झिल्ली नै आँखाको नानी हो । यसरी कुनै कारणवश आँखाको नानाीमा फूलो पर्न गई दृष्टिहिन भएकालार्ई दृष्टि प्रदान गर्ने उद्देश्यले त्यस्ता दृष्टि बिहिन ब्यक्तिको फूलो परेको आँखाको नानीलाई काटेर झिकिन्छ र बदलामा दाताबाट मृत्यू पछि प्राप्त सफा आँखाको नानी आवश्यकता अनुरुप काटेर झिकिन्छ र त्यसलाइ सुरक्षित तबरले राखी दृष्टिविहिन ब्यक्तिको आँखामा समयमा नै प्रत्यारोपन गरिन्छ ।</span><br />
<br />
<span style="font-family: "mangal" , serif;"><br /></span><span style="font-family: "mangal" , serif;">अन्तमाः कतिपय मानिसहरु अझैपनि आँखामा चोटपटक लागेमा र आँखामा फूलो बसेमा धामी झाक्रीको भर परि आँखाको उपचारमा ढिलाई गर्दछन् र फूलोबसे पछि मात्र स्वास्थ्य केन्द्रमा वा आँखा उपचार केन्द्रमा आउने गरेको पाईन्छ । धेरैजसो मानिसहरु गाउँमै रहेका र कतिपयले आँखा नदेख्ने हुनाको कारण पूर्व जन्मको पाप वा देवी देवताको श्राप जस्ता अन्धविश्वास सम्झेर उपचार नगराई सधैका लागि दृष्टिबिहिन भई बसेका छन् । तसर्थ यसरी कुरा नबुझी बसेकाहरुलाई स्वास्थ्य केन्द्र वा आँखा उपचार केन्द्र सम्म पुग्ने वातावरण सृजना गरेको खण्डमा र आँखामा सानै चोटपटकबाट वा उपचार गर्न सकिने रोगबाट हुने अन्धोपनालाई रोक्न सकिन्छ ।</span><br />
<span style="font-family: "mangal" , serif;"><br /></span>
<br />
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjjZdI0UAkr4WMC3zCBxSE2jDbxbJjyX5v-jLUhf5v1GAgZv5774bOztCbD4TmOvkqlj_nN4WnsRBnM0veVa_UIr-MYbCVr0VeELf1MHviuJtAzoykgVQaFpRLMgg7DqE5QUSHNuaEb3ZSl/s1600/corenal+eye+injury+2.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="207" data-original-width="960" height="137" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjjZdI0UAkr4WMC3zCBxSE2jDbxbJjyX5v-jLUhf5v1GAgZv5774bOztCbD4TmOvkqlj_nN4WnsRBnM0veVa_UIr-MYbCVr0VeELf1MHviuJtAzoykgVQaFpRLMgg7DqE5QUSHNuaEb3ZSl/s640/corenal+eye+injury+2.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="font-size: 12.8px;">Photo : DCEC Solu</td></tr>
</tbody></table>
</div>
</div>
</div>
</div>
Unknownnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6172884312478410528.post-60344342405271386502020-06-19T09:27:00.000+05:452020-06-19T19:23:01.984+05:45भलाकुसारी<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div style="text-align: justify;">
<span style="color: blue;">माइली भाउजु र देवर बाबुको भलाकुसारी</span></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="color: blue;"><br /></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjPh10E4wM78ErI1hvn-AJxKcpOm2zxahMQTFf_smxl0rwo4222IIs4f6EEtk5my_zuaZxqEPuxS6G7ihdKk1lZa2npPvjZYAswCVRKt8DXXelwln-PJux6Baaa0uADMM9CabDZ3S58shY9/s1600/Bhalakusari.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="523" data-original-width="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjPh10E4wM78ErI1hvn-AJxKcpOm2zxahMQTFf_smxl0rwo4222IIs4f6EEtk5my_zuaZxqEPuxS6G7ihdKk1lZa2npPvjZYAswCVRKt8DXXelwln-PJux6Baaa0uADMM9CabDZ3S58shY9/s1600/Bhalakusari.png" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="color: blue;"><br /></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b><span style="color: blue;">बाबु: </span><span style="white-space: pre;"> </span>नमस्कारै माइली भाउजु, रोपाइँ सकियो कि बाकि छ हौं ? माईली भाउजू ?</b></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="color: blue;">माईली भाउजू: </span><span style="white-space: pre;"> </span>नमस्कार बाबु, अब सकिनै लाग्या छ । अनि बाबु कताबाट हो नि ?</div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="color: blue;"><br /></span></div>
<b></b><br />
<div style="text-align: justify;">
<b><b><span style="color: blue;">बाबु: </span><span style="white-space: pre;"> </span>रोपाईमा त खुबै रमाईलो हुन्छ रे नि त्यही भएर आज बिदाको दिन यसो गाँऊ घुम्दै</b></b></div>
<b>
</b><br />
<div style="text-align: justify;">
<b>आएको नि</b></div>
<br />
<span style="color: blue;"></span><br />
<div style="text-align: justify;">
<span style="color: blue;"><span style="color: blue;">माईली भाउजू:</span> <span style="white-space: pre;"> </span>हेर्नूस न बाबु हामी किसानलाई कहिल्यै फूर्सदै मिल्दैन भन्या ।</span></div>
<span style="color: blue;">
</span><br />
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>बाबु: त्यही त हो नि माईली भाउजू, जस्तो सुकै अवस्थामा पनि आ आप्ःनै छत्रछायाँमा रमाएर पेट पूजाको खातिर ति संघर्षशिल हात गोडाले स्थिर भुमीमा बल प्रयोग गर्नु पर्ने त तपाईहरु जस्ता मेहनति किसानहरुले एउटा गर्व गर्नुपर्ने कुरा नै होनि, कि कसो ?</b></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="color: blue;">माईली भाउजू:<span style="white-space: pre;"> </span></span>मेहनत त गरिन्थ्यो नै होला बाबु तर ...................</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b><span style="color: blue;">बाबु</span><span style="white-space: pre;"><span style="color: blue;">:</span> </span>तर के नि माईली भाउजू ?</b></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="color: blue;">माईली भाउजू<span style="white-space: pre;"> : </span></span>तर हेर्नुस न आँखा कमजोर हून थाल्या छ भन्या । आँखा ले नै काम गर्न छाडे पछि त खै हात खुट्टा भएर पनि के काम र</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b><span style="color: blue;">बाबु</span><span style="white-space: pre;"><span style="color: blue;"> :</span> </span>अनि आँखा चाहि के भएको छ त ?</b></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="color: blue;">माईली भाउजू:</span> <span style="white-space: pre;"> </span>केही होईन । आँखाको सबै भाग ठिकै छ जस्तो लाग्छ । दुख्ने पोल्ने केही थिएन । आँखाको त कुनै समस्या नै थिएन । अस्ती आँखा जाच गराएर नजिकको यसो हेर्न चाहि नदेखिएर चश्मा लगाएको थिएँ । अरु त आँखाको कुनै समस्या नै थिएन । बरु ५÷६ बर्ष अघि देखि चाहि चिनी रोग भने देखा परेको छ । अनि बल्ड प्रेसरपनि पो छ रे त । अस्ती स्वास्थ्य चौकी गएर जचाएको थिए ।</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b><span style="color: blue;">बाबु:</span><span style="white-space: pre;"> </span>ए त्यसो भए त आँखामा पनि समस्या देखा पर्न सकिहाल्छ नि ।</b></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="color: blue;">माईली भाउजू:<span style="white-space: pre;"> </span></span>हँ कस्तो समस्या बाबु</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b><span style="color: blue;">बाबु</span><span style="white-space: pre;"><span style="color: blue;"> :</span> </span>हामी मध्ये कतिपयलाई चिनिरोग अर्थात डायबेटिज र उच्चरक्तचापले गर्दा हाम्रो आँखाको दृष्टि क्षमतामा ह्रास आउछ भन्ने कुरा थाहा नहुन पनि सक्छ ।</b></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="color: blue;">माईली भाउजू<span style="white-space: pre;"> : </span></span>ए चिनिरोग र उच्चरक्तचापले पनि हाम्रो आँखालाई असर पु¥याउछ र बाबु ?</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b><span style="color: blue;">बाबु</span><span style="white-space: pre;"><span style="color: blue;"> :</span> </span>ल किन नपु¥यानु नि माईलि भाउजू, यस्ता शारिरीक रोगले त झन हाम्रो आँखाको दृष्टि नै जाने गरी मानिसलाई अन्धो बनाउन सक्छ । मधुमेह र उच्चरक्तचापले हाम्रो आँखामा मुख्यतय आँखाको पर्दामा असर पु¥याउदछ हामीलाई संसार देखाउने अर्थात उज्यालो देखाउने हाम्रो शरिरको अति संवेदनशिल अंग आँखाको दुष्टि क्षमता जोगाईराख्ने हो भने चिनिरोग अर्थात डायबेटिज र उच्चरक्तचापको पनि ख्याल राख्नु पर्दछ । केही मानिसहरु यिनै शारिरीक रोगको वेवास्ताले गर्दा अन्धा पनि हुन पुगेका पनि छन् ।</b></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="color: blue;">माईली भाउजू: </span><span style="white-space: pre;"> </span>ए हो र बाबु ?यसो भए चिनिरोग र उच्चरक्तचापले मात्र आँखालाई असर पु¥याउदछ कि अरु पनि त्यस्ता रोग छन् त ?</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b><span style="color: blue;">बाबु<span style="white-space: pre;">: </span></span> यसरी आँखाको दृष्टिमा असर पु¥याउने डायबेटिज र उच्चरक्तचाप लगायत कुपोषण, दादुरा, हाडे, एड्स, क्षयरोग, कुण्ठरोग, भिरङ्गी, वाथ तथा जोर्नीको रोग,टाईफाईड आदी रोगहरु पनि पर्दछन् । यस्ता रोगबाट आँखामा पुग्ने असरबाट बच्न शुरुमा नै रोकथामका उपायहरु तथा उपचारको खोजी गर्नु पर्दछ । अन्यथा दृष्टिमा कमी आईसकेपछि भने पुन आँखालाई देख्ने अवस्थामा फर्काउन सकिने संभावना भने एकदम कम छ या छदैछैन ।</b></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="color: blue;">माईली भाउजू<span style="white-space: pre;"> : </span></span>अनि बाबु यो चिनि रोग लागेका मानिसको आँखामा चाहि कस्तो समस्या देखा पर्दछ त ?</div>
<br />
<b></b><br />
<div style="text-align: justify;">
<b><b><span style="color: blue;">बाबु: </span><span style="white-space: pre;"> </span>सुन्नुहोस भाउजू, यो चिनि रोगलाई अर्को शब्दमा मधुमेह वा डाईबेटिज पनि भनिन्छ । डायबेटिजले गर्दा रेटिनामा अर्थात रेटिना भन्नाले हाम्रो आँखाको पर्दामा बिभिन्न किसिमका असरहरु देखिन्छन्, यसका साथै हाम्रो आँखाको पर्दामा रक्तश्राव हुने, मोतीबिन्दु हुने, जलबिन्दु हुने आँखाको माँसपेशीको पक्षघात भई डेढो हुने र आँखाको दृष्टि नशा अनि रक्तनलीहरुमा असर पु¥याउन सक्छ</b></b></div>
<b>
</b><br />
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="color: blue;">माईली भाउजू:</span> <span style="white-space: pre;"> </span>ए.................!!</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b><span style="color: blue;">बाबु<span style="white-space: pre;">: </span></span>डायबेटिजले रेटिनामा पार्ने असरलाई मेडिकल भाषामा डायबेटिक रेटिनोप्याथी पनि भनिन्छ । यसका धेरै किसिमहरु हुन्छन् । यो दुबै आँखामा हुन्छ । यस्तो अवस्था डायबेटिज भएको करिब १० वर्षपछि देखा पर्छ र जति धेरै समयसम्म डायबेटिज भयो उति नै बढी यो अवस्था हुने सम्भावना हुन्छ । मधुमेह भएपछि करिब ७५ प्रतिशत भन्दा बढिलाई यो रोग हुने हुन्छ । मधुमेहबाट आँखाको पर्दामा देखिने असर डायबेटिक रेटिनोप्याथीमा रेटिनाका साना साना रगतका नलिहरु बन्द हुन्दछन् । यसरी बन्द भएका रगतका नलिहरु फुट्दछन् र रेटिनामा अर्थात दृष्टि पर्दामा रक्तश्राव र त्यसपछि हुने बिभिन्न जटिलताहरु देखिन सक्छ । जसबाट बच्नको लागि मधुमेहको राम्रो सँग नियन्त्रण गर्नुपर्दछ । मधुमेहको नियन्त्रण र उपचारको साथसाथै आँखाको नियमित जाँच पनि गराउनु पर्दछ ।</b></div>
<br />
<span style="color: blue;"></span><br />
<div style="text-align: justify;">
<span style="color: blue;"><span style="color: blue;">माईली भाउजू</span><span style="white-space: pre;"><span style="color: blue;"> :</span> </span>उसो भए त यो चिनि रोगले त हाम्रो आँखामा धेरै नराम्रो असर पो पार्ने रहेछ त हगी बाबु ?</span></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="color: blue;"><br /></span></div>
<b></b><br />
<div style="text-align: justify;">
<b><b><span style="color: blue;">बाबु<span style="white-space: pre;"> : </span></span>हो त नि</b></b></div>
<b>
</b><br />
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="color: blue;">माईली भाउजू</span><span style="white-space: pre;"><span style="color: blue;"> :</span> </span>अनि यो अघि बाबुले भन्नु भएको उच्च रक्तचाप भन्ने चाहि कस्तो रोग हो त बाबु ? यस्ले पनि हाम्रो आँखामा असर पु¥याउछ हैन त बाबु ?</div>
<br />
<b></b><br />
<div style="text-align: justify;">
<b><b><span style="color: blue;">बाबु: </span><span style="white-space: pre;"> </span>ठिक कुरा गर्नु भयो माईली भाउजूले पनि । उच्च रक्तचापले पनि हाम्रो आँखाको पर्दामा गम्भिर असर पार्न सक्छ । यस रोगलाई बल्ड प्रेसर हाई भएको पनि भनेर बुझिन्छ । उच्च रक्तचापको कारणबाट हाम्रो आँखाको पर्दामा रक्तश्राव हुने,, दृष्टि नशा सुनिने र रक्तनलीमा बिकृति उत्पन्न गराउदछ उच्च रक्तचाप अर्थात हाई बल्ड प्रेसरले गर्र्दा रेटिनामा देखिने चिन्ह र लक्षणहरुलाई मेडिकल भाषामा हाईपरटेन्सिभ रेटिनोप्याथी भनिन्छ । रक्तचाप धेरै नै बढेको अवस्थामा यो हुने सम्भावना बढि हुन्छ । बढि उमेरको ब्यक्तिलार्ई भन्दा कम उमेरका ब्यक्तिलाई उच्च रक्तचाप हुदा यस्तो अवस्था हुने सम्भावना बढि हुन्छ । उच्च रक्तचापको कारणले आँखाको पर्दामा रहेका रक्तनलीहरु सागुरिन गई रक्तश्राव हुन्छ । त्यस पछि आँखाको पर्दामा अन्य गम्भिर असर देखा परि दृष्टि कम हुन्छ ।</b></b></div>
<b>
</b><br />
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="color: blue;">माईली भाउजू<span style="white-space: pre;"> : </span></span>ओ हो उसो भए त यो चिनि रोगले जस्तै उच्च रक्तचापले पनि हाम्रो आँखामा धेरै नराम्रो असर पो पार्ने रहेछ त ।</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b><span style="color: blue;">बाबु: <span style="white-space: pre;"> </span></span>यसरी उच्च रक्तचापको कारणले यस्तो अवस्था श्रृजना अर्थात अन्धो हुनबाट बच्नको लागि उच्च रक्तचापको नियन्त्रण गर्नु पर्दछ । साथै चिकित्सकबाट नियमित रक्तचापको परीक्षण गराईराख्नु पर्दछ । यदि रक्तचाप बढेको खण्डमा यसको उपचारको साथमा आँखाको पनि जाँच गराउनु जरुरी छ । उच्च रक्तचापबाट आँखाको पर्दामा असर परि गुमाएको दृष्टिलाई पुनः पहिलेको अवस्थामा ल्याउन सकिन्दैन तर समयमै उपचार भएको खण्डमा भने बाँकि रहेको दृष्टि बचाउन सकिन्छ । त्यसैले उच्च रक्तचाप भएका बिरामीहरुले नियमित आँखा परीक्षण गराउन अत्यन्तै जरुरी छ ।</b></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="color: blue;">माईली भाउजू: </span><span style="white-space: pre;"> </span>मैले पनि आँखा परिक्षण गराउनुपर्छ बाबु ?</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b><span style="color: blue;">बाबु: </span><span style="white-space: pre;"> </span>किन नपर्नु नि तपाईले त झन चिनिको मात्रा जाच अर्थात सुगर टेस्ट, बल्ड प्रेसर र आँखाको समेत परीक्षण गराएर सल्लाह लिनुपर्छ नि त । यदि यस्ता रोग छ भने यो रोगको नियन्त्रण गनुको साथै डाक्टर वा स्वास्थ्यकर्मीको सल्लाह बमोजिम औषधी खाने र आँखाको नियमित जाँच अनि उपचार पनि आवश्यक पर्छ त ।</b></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>माईली भाउजू<span style="white-space: pre;"> </span>त्यसो हो भने त मेरो आँखाको देख्न सक्ने क्षमता बचाउनको लागि र सल्लाह लिनको लागि तुरुन्तै आँखाकेन्द्रमा गईहाल्छु नि ।</b></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b><span style="color: blue;">बाबु</span><span style="white-space: pre;"><span style="color: blue;"> :</span> </span>हो त आफ्नो शरिरमा त्यस्ता शारिरीक रोग जस्तै डायबेटिज र उच्चरक्तचाप लगायत कुपोषण, दादुरा, हाडे, एड्स, क्षयरोग, कुण्ठरोग, भिरङ्गी, वाथ तथा जोर्नीको रोग,टाईफाईड आदी रोगहरु छन् भने पनि आँखामा असर पुग्ने भएकाले गर्दा आँखाको परिक्षण पनि गराउनु आवश्यक हुन्छ ।</b></div>
<br />
<span style="color: blue;"></span><br />
<div style="text-align: justify;">
<span style="color: blue;"><span style="color: blue;">माईली भाउजू: </span><span style="white-space: pre;"> </span>बल्ल पो धेरै कुरा थाहा पाईयो त ।</span></div>
<span style="color: blue;">
</span><br />
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b><span style="color: blue;">बाबु: </span><span style="white-space: pre;"> </span>ल त माईली भाउजु मैले तपाईलाई धेरै भुलाएछु क्यार । रोपाईमा जान हतार भईसक्यो होला ।</b></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="color: blue;">माईली भाउजू: </span><span style="white-space: pre;"> </span>हतार भए पनि धेरै कुरा थाहा पाएँ । साह्रै खुसी लागेको छ मलाई त । अब बाबु पनि आज त यतै दिनभरी रोपाई हेर्ने होला नि, हैन बाबु ?</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b><span style="color: blue;">बाबु<span style="white-space: pre;"> :</span></span>हो त आज त मैले पनि खुबै रोपाई हेर्न पाउने भएँ । ल त भाउ जु म चाँही एक छि न पल्लो घर तिर पुगेर आउछु ।</b></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
लेखक : पुष्पबाबु बस्नेत</div>
</div>
Pushpahttp://www.blogger.com/profile/06690225193413937262noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-6172884312478410528.post-28625632294621491062020-06-18T23:33:00.002+05:452020-06-19T18:46:02.961+05:45दृष्टि दोष सम्बन्धि आँखा स्वास्थ्य कार्यकर्ता बाबु र काका विचको रोचक छलफल<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhbEWrf_zFacT3GPn7JIjtSs457vqtqMdyoYS0G_OPZkHB1A94qUHfFv1NFndteakgS35KPO6PqLrCoYXEM3XYJcLyaAhMljQ_-a6ev7dOxwSej3UFf9T9wv45br_O-47Sgxr6gnVt7ou0V/s1600/eye-health-communication.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="640" data-original-width="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhbEWrf_zFacT3GPn7JIjtSs457vqtqMdyoYS0G_OPZkHB1A94qUHfFv1NFndteakgS35KPO6PqLrCoYXEM3XYJcLyaAhMljQ_-a6ev7dOxwSej3UFf9T9wv45br_O-47Sgxr6gnVt7ou0V/s1600/eye-health-communication.png" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
आँखा स्वास्थ्य कार्यकर्ताः–<span style="white-space: pre;"> </span>( ढक ढक )घरमा को हुनु हुन्छ होला ?<br />
<br />
काकाः–<span style="white-space: pre;"> </span>बाहिर को ह ? ढोका खुल्लै छ भित्रै आए हुन्छ नि ।<br />
<br />
आँ.स्वा.का.ः– नमस्कार काका<br />
<br />
काकाः–<span style="white-space: pre;"> </span>नमस्कार नमस्कार को भन्या त आँखा स्वास्थ्य कार्यकर्ता बाबु पो हुनु हुदो रहेछ त । बाबु सँग त धेरै लामो समय पछि पो भेट भयो त । यतै खाटतिरै बसौं न बाबु ।<br />
<br />
आँ.स्वा.का.ः–<span style="white-space: pre;"> </span>भईहाल्छ नि काका । हैन काकाले के पढन लाग्नु भएको छ नि<br />
<br />
काकाः–<span style="white-space: pre;"> </span>के हुनु नि काठमाण्डौंबाट छोराले चिठी पठाएको रहेछ । के लेखेको रहेछ भनेर हेरेको नि बाबु । खै के भा हो कुन्नि केही समय भो अलि कम प्रकाशमा त देख्दै देख्दिन भन्या बाबु । यि केही हेर्नु पर्यो भने यति टाढा लैजानु पर्छ भन्या ।<br />
<br />
आँ.स्वा.का.ः–<span style="white-space: pre;"> </span>काकालाई नजिक हेर्न साह्रै गाह्रो भएको हो त काका ?<br />
<br />
काकाः–<span style="white-space: pre;"> </span>अ भन्या । घडीको सुई हेर्न, सियोमा धागो उन्न पनि सक्दिन , नजिकमा केही केलाउनु प¥यो भने साह्रै गाह्रो हुन्छ भन्या<br />
<br />
आँ.स्वा.का.ः–<span style="white-space: pre;"> </span>काकालाई पनि अब चाहि चश्मा चाहिएला जस्तो छ ।<br />
<br />
काकाः–<span style="white-space: pre;"> </span>के रे चश्मा रे ? हैन चश्मा लगाउदा मैले नजिकको देख्छु र भन्या ? अनि बाबु चश्माको सट्टा औषधी लगाउदा हुदैन र आँखामा ?<br />
<br />
आँ.स्वा.काः–<span style="white-space: pre;"> </span>कहाँ हुदो रहेछ र काका । यदि चश्माको सट्टा औषधीले हुने भए त चश्मा लगाउनु पर्ने सबैले औषधी नै लगाई हाल्थे नि<br />
<br />
काकाः–<span style="white-space: pre;"> </span>उसो भए त चश्माको सट्टा औषधीले काम नगर्दो रहेछ हैन त बाबु ?<br />
<br />
आँ.स्वा.का.ः–<span style="white-space: pre;"> </span>हो काका मेरो बुवाको पनि यस्तै समस्या थियो । मेरो बुबाले पनि त चश्मा लगाउनु हुन्छ नि काका । उमेरले चाहिँ काका भन्दा अलि बेसी नै होला । अनि काकाको उमेर चाहिँ अहिले कति भयो कुन्नी ?<br />
<br />
काकाः–<span style="white-space: pre;"> </span>अहिले बाबु !<br />
<br />
आँ.स्वा.का.ः–<span style="white-space: pre;"> </span>हजूर काका<br />
<br />
काकाः–<span style="white-space: pre;"> </span>पचास पुग्न अब मात्र दुई महिना बाँकी छ बाबु !<br />
<br />
आँ.स्वा.का.ः–<span style="white-space: pre;"> </span>ए ! त्यसो भए त तपाईलाई चश्माको आवश्यकता परिहाल्छ नी काका ! तर काका यो आँखाको खासै ठूलो समस्या भने होईन यस्तो समस्या चालिस बर्ष उमेर नाघेका प्राय सबैलाई देखिन्छ काका ! यसलाई बोलीचालीको भाषामा चालिसे लागेको भनिन्छ !<br />
<br />
काका ः–<span style="white-space: pre;"> </span>अनि अहिले बुवाले लेख पढ गर्न सक्नुहन्छ बाबु !<br />
<br />
आँ.स्वा.का.ः–<span style="white-space: pre;"> </span>चश्मा लगाएपछि त उहाँले राम्ररी देख्नु हुन्छ काका<br />
<br />
काकाः–<span style="white-space: pre;"> </span> चालिस बर्ष नाघेका मानिसले चश्मा प्रयोग गर्ने कुरा त भयो ! बाबु त आँखा सम्बन्धि धेरै जाने बुझेको मान्छे एउटा कुरा सोधौं !<br />
<br />
आँ.स्वा.का.ः–<span style="white-space: pre;"> </span>सोध्नु न काका मैले जानेको कुरा म हजूरलाई बताईहाल्छु नी काका !<br />
<br />
काकाः–<span style="white-space: pre;"> </span>कुरा चाहिँ चश्मा सम्बन्धि नै हो बाबु !<br />
<br />
आँ.स्वा.का.ः–<span style="white-space: pre;"> </span>कस्तो चश्माको कुरा होला काका !<br />
<br />
काकाः–<span style="white-space: pre;"> </span>चालिस बर्ष पुगेका मात्र हैन बाबुु साना–साना बच्चाहरुले पनि चश्मा प्रयोग गरेका देखिन्छन् । यो चाहिँ कस्तो अवस्था होला बाबु !<br />
<br />
आँ.स्वा.का.ः–<span style="white-space: pre;"> </span>ठिक कुरा सोध्नु भयो काकाले । सबै उमेरका मानिसमा चश्मा लगाउनु पर्ने अवश्था चाहिँ खासगरी दुईवटा कारणहरु हुुन्छन् काका !<br />
<br />
काका ः–<span style="white-space: pre;"> </span>ती चाहिँ के के होलान् त बाबु !<br />
<br />
आँ.स्वा.का.ः–<span style="white-space: pre;"> </span>सुन्नोस है त काका एउटा चाहिँ दूरदिृष्टि । यस्तो प्रकारको समस्यामा मानिसले टाढाको बस्तु राम्ररी देख्न सक्छन् तर नजिकको बस्तु राम्ररी देख्न सक्दैनन् र अर्को चाहिँ अदूर दृष्टि यस्ता समस्या भएका मानिसले चाहिँ नजिकका बस्तु राम्ररी देख्न सक्छ तर टाढाका बस्तु भने देख्न सक्दैनन् ।<br />
<br />
काका ः–<span style="white-space: pre;"> </span>टाढा र नजिक त नदेख्ने भईहाल्यो अरु लक्षणहरु पनि देखिन्छन् होला नी !<br />
<br />
आँ.स्वा.का.ः–<span style="white-space: pre;"> </span>यि दुवै अवस्थामा कसै कसैलाई टाउको दुख्ने, आँखाको गेडी थाक्ने वा दुख्ने, आँशु आउने, हल्का घाममा हेर्न गाह्रो हुने, आँखाले धमिलो देख्ने आदि जस्ता लक्षणहरु पनि देखिन्छन् । त्यसैले सबै उमेरका मानिसमा यस्तो समस्या देखिन्छ । तर सबै मानिसमा चाहिँ होईन नी काका !<br />
<br />
काकाः–<span style="white-space: pre;"> </span>टाढा नदेख्ने मानिसले चाहि चश्मा कति समय लगाउनु पर्छ त बाबु ?<br />
<br />
आँ.स्वा.का.ः–<span style="white-space: pre;"> </span>सामन्यतया आँखामा चश्माको पावर हेरफेर हुन सक्दछ तसर्थ छ महिना वा बर्ष दिनमा नियमित चश्मा जाँच गराउनु उचित हुन्छ । धेरै पावर भएका चश्मा लगाउन आवश्यक रहेका ब्यक्तिहरुले चश्मा नियमित नै लगाई राख्नु पर्दछ । तर एकदमै न्यून पावरका चश्माहरु भने अवस्था सामान्य रहेमा नलगाउन पनि सक्छन् । यदि चश्माको पावर धेरै भएर पनि चश्मा नलगाएमा भने पछि गएर चश्मा लगाउदा पनि सुधार नहुन सक्छ । चश्ममा लगाउदा पनि नदेख्ने आँखालाई अल्छे आँखा पनि भनिन्छ । यो मात्र नभएर यदि चश्मा नलगाएमा कालन्तरमा गएर आँखाको पर्दा फाट्ने संभावना पनि हुन्छ ।<br />
<br />
काका ः–<span style="white-space: pre;"> </span>अँ साच्चै मेरी छोरी कान्छी पनि कक्षामा कालो पाटीमा लेखिएको अक्षर देख्दिन भन्छे बाबुले भने जस्तै कतै अदुर दृष्टि भएको त होईन की !<br />
<br />
आँ.स्वा.का.ः–<span style="white-space: pre;"> </span>ए ! हो काका अदुर दृष्टि भएका स्कुले केटाकेटीहरुले शिक्षकले कालो पाटीमा लेखिएका अक्षर राम्रो संग नदेख्ने मात्र होईन उनीहरु आफु नजिकै रहेको साथीको भर पर्छन साथीहरुको कापीमा हेरेर कालो पाटीमा लेखिएको कुरा सार्ने गर्छन् । त्यसैले यस्ता समस्या भएका बिद्यार्थीहरुलाई बेलैमा आँखा जचाउन लैजानु पर्दछ ।<br />
<br />
काकाः–<span style="white-space: pre;"> </span>उसो भए चश्मा लगाउनु परे पनि नपरे पनि एक पटक त छारीलाई पनि जचाउन लैजानै पर्ला र आफु पनि जचाउन पर्ला<br />
<br />
आँ.स्वा.का.ः–<span style="white-space: pre;"> </span> अनि नि काका एउटा अर्को कुरा के भने नि काका धेरै पावर भएको चश्मा लगाउनु पर्ने ब्यक्तिहरुको भने अवस्था हेरेर चश्मा नै नलगाउनु पर्ने एक किसिमको अप्रेशन पनि हुदो रहेछ । बरु चश्माको सट्टा आँखाको नानी मै टासेर लगाउने कन्ट्याक लेन्स भने लगाउन सकिन्छ यो लेन्स र अप्रेशन चाहि प्रायशः चालिसे भन्दा पनि टाढाको नदेख्ने ब्यक्तिले अर्थात अदुर दृष्टि र दुर दृष्टि भएकाहरुले प्रयोग गर्न सक्छन् ।<br />
<br />
काकाः–<span style="white-space: pre;"> </span>ए हो र बाबु , अनि यो अप्रेशन चाहि कहाँ हुन्छ त ?<br />
<br />
आँ.स्वा.का.ः–<span style="white-space: pre;"> </span>सुन्नुहोस काका , यो अप्रेशनलाई रिफ्¥याटिभ सर्जरी पनि भनिन्छ । यो अप्रेशन तिलगंगा आँखा प्रतिष्ठान काठमाण्डौंमा गएर गर्न सकिन्छ ।<br />
<br />
काका<span style="white-space: pre;"> </span>यो त बुझें तर चश्मा जाँचको लागि चाहि ब्यवस्था त छ नि हैन बाबु ? काठमाण्डौं नै जानु पर्ने त होईन होला नी ?<br />
आँ.स्वा.का.ः–<span style="white-space: pre;"> </span>कहाँ काठमाण्डौं को कुरा गर्नु भएको काकाले पनि । तपाई हाम्रै सुुविधाको लागि भनेर चश्मा जाँचको ब्यवस्थाको साथमा आँखाका हरेक समस्याको लागि हाम्रै जिल्लामा पनि आँखा केन्द्र पनि खोलिएको छ नि ।<br />
<br />
काकाः–<span style="white-space: pre;"> </span>त्यसो भए फुर्सत मिलाएर बाबु छोरी नै आँखा केन्द्र जान्छु बाबुले धेरै कुरा सिकाएर छर्लङ परिदिनु भएको धन्यबाद !<br />
<br />
आँ.स्वा.का.ः–<span style="white-space: pre;"> </span>काकाले पनि चाख देखाएर सुनिदिनु भयो । अब चाहि म पनि लागे है त काका ।<br />
<br />
काकाः–<span style="white-space: pre;"> </span>बाबु सँग धेरै पछि भेट भयो । फेरी फेरी पनि आउदै गर्नुस है त बाबु<br />
<br />
आँ.स्वा.का.ः–<span style="white-space: pre;"> </span>भईहाल्छ नि काका ।<br />
<br />
BY: पुष्पबाबु बस्नेत</div>
Pushpahttp://www.blogger.com/profile/06690225193413937262noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6172884312478410528.post-47182351810820621342020-06-12T13:29:00.003+05:452020-06-12T13:29:55.632+05:45बुटवल लायन्स आँखा अस्पतालमा सेनिटाईजर टनेल जडान<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
लायन्स क्लब अफ बुटवल द्दारा स्थापित तथा नेपाल नेत्र ज्योति संघ, लुम्बिनी नेत्र विज्ञान अध्ययन संस्थान तथा लायन्स क्लब अफ बुटवल को सहकार्यमा संचालित <b>बुटवल लायन्स आँखा अस्पतालमा</b> १ थान सेनिटाईजर टनेल आवश्यकता महशुष गरिएकोमा तिनाउ मिसन डेभलपमेण्ट बैंक लि. को सौजन्यमा सहयोग प्राप्त भई अस्पतालमा जडान भई संचालनमा आएको छ ।<br />
<br />
<div style="text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhjdJc5jmrzoq0i_YwVGWsYubp2O_hmWvE6Fihyphenhyphen-5VVpdEyZ9yIGDGT737L_pcTXmlJ0o1gRl15UXEmPw3v4biWEA3pgmMmUZXXfq-tyDHRW3tIHi0wgvJcfl4eWY80ES88fgMXDDjfw70/s1600/for+news+%25281%2529+%25281%2529.jpg" imageanchor="1"><img alt="बुटवल लायन्स आँखा अस्पताल" border="0" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhjdJc5jmrzoq0i_YwVGWsYubp2O_hmWvE6Fihyphenhyphen-5VVpdEyZ9yIGDGT737L_pcTXmlJ0o1gRl15UXEmPw3v4biWEA3pgmMmUZXXfq-tyDHRW3tIHi0wgvJcfl4eWY80ES88fgMXDDjfw70/s400/for+news+%25281%2529+%25281%2529.jpg" title="Butwal" width="400" /></a></div>
<br />
<br />
तिनाउ मिसन डेभलपमेण्ट बैंक लि. का अध्यक्ष श्री टिकाराम घिमिरे ज्यू, बैंकका डाईरेक्टर श्री जिवन वझा ज्यू तथा बुटवल लायन्स आँखा अस्पतालका सभापति श्री रामेश्वर श्रेष्ठ ज्यू द्दारा सेनेटाईजर टनेल उद्घाटन गरिएको थियो<br />
<br />
<div style="text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhaW9QLf8fF5VJKI92SEpUQieapHRLOoxXAmgs1vozF9gGg6LicoKB842W9-F4d83ZrxPvX5-QbMRXMGrGZDyWABm5rrE5pBwd4paZMYFKK5nRSFYrXDfbBkyuH_KEzlfg-fBOC9ueXP_s/s1600/for+news+%25282%2529+%25281%2529.jpg" imageanchor="1"><img alt="बुटवल लायन्स आँखा अस्पतालमा सेनिटाईजर टनेल जडान" border="0" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhaW9QLf8fF5VJKI92SEpUQieapHRLOoxXAmgs1vozF9gGg6LicoKB842W9-F4d83ZrxPvX5-QbMRXMGrGZDyWABm5rrE5pBwd4paZMYFKK5nRSFYrXDfbBkyuH_KEzlfg-fBOC9ueXP_s/s400/for+news+%25282%2529+%25281%2529.jpg" title="Lions" width="400" /></a></div>
<br />
साथैै उक्त कार्यक्रममा बैंकका प्रमुख कार्यकारिणी अधिकृत श्री प्रदिप कुमार श्रेष्ठ ज्यू, लायन्स डिष्ट्रिक ३२५ बि २ का पि.डि.जि. तथा लायन्स क्लब अफ बुटवलका पूर्व अध्यक्ष एमजेएफ लायन महेन्द्र नारायण श्रेष्ठ ज्यू, लायन्स क्लब अफ बुटवलका अध्यक्ष लायन नरेश कुमार श्रेष्ठ ज्यू, लायन्स क्लब अफ बुटवलका ईलेक्ट प्रसिडेण्ट लायन सञ्जय जयसवाल ज्यू, क्लब का सचिव लायन शरदमान श्रेष्ठ ज्यू तथा सदस्य ज्यूहरु, बुटवल लायन्स आँखा अस्पतालका मेडिकल डाईरेक्टर डा. उपेन्द्र देव भारी ज्यू तथा अस्पतालका कर्मचारीहरु को उल्लेखनिय उपस्थिति रहेको थियो </div>
Unknownnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6172884312478410528.post-13007703225622308872020-06-01T19:18:00.002+05:452020-06-01T19:18:20.956+05:45ग्रामिण आँखा क्लिनिक:आवश्यकता, अवसर र तत्परता<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div style="text-align: justify;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjQOneELHO6SsE8NAcbP3OSO017pL-GoP0vlIvmIZSzuUzwpYx36N3-NCJPHKxUYOEQ12XIGxNkoGmDfvT_XZsNrF7ne-k7eJ6fWYqjiNQWnLhM2QZTNqYdWFZBsjNow_NYbd8nJJPR_D8-/s1600/Solu-community-eye-centre.jpg" imageanchor="1"><img border="0" height="214" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjQOneELHO6SsE8NAcbP3OSO017pL-GoP0vlIvmIZSzuUzwpYx36N3-NCJPHKxUYOEQ12XIGxNkoGmDfvT_XZsNrF7ne-k7eJ6fWYqjiNQWnLhM2QZTNqYdWFZBsjNow_NYbd8nJJPR_D8-/s320/Solu-community-eye-centre.jpg" width="320" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
विचार, विश्लेष्ण</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjjZzrf9VfXiMwwLHPHl3i2_tf8avBwy2js0xq3fQH8d8X_pol3TCq7I5d7-F5R9dXsygvXVAsiYCl8tjasSPGg3-gqyg3sBajDrr78gvxFKwytnCImMWprDHV58fJ_7k8EW2wgkv5gNByM/s1600/pushpa-babu-basnet.jpg" imageanchor="1"><img border="0" height="200" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjjZzrf9VfXiMwwLHPHl3i2_tf8avBwy2js0xq3fQH8d8X_pol3TCq7I5d7-F5R9dXsygvXVAsiYCl8tjasSPGg3-gqyg3sBajDrr78gvxFKwytnCImMWprDHV58fJ_7k8EW2wgkv5gNByM/s200/pushpa-babu-basnet.jpg" width="170" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
पुष्पबाबु बस्नेत (Pushpa Babu Basnet) </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
दुर्गम हिमाली जिल्ला सोलुखुम्बुमा स्वास्थ्य सेवाको समुचित उपभोगको अभावमा र विभिन्न कठिनाइहरुले गर्दा आम समुदायले स्वास्थ्य सेवा पाइरहेका छैनन । यसको पहुँच जिल्लाका हरेक स्थानमा हुनुपर्ने अनिवार्यता भएता पनि स्थानिय स्तरमा सेवा प्रवाहलाई प्रभावकारी तवरले विस्तार गर्न ब्यवस्थापन गर्न सकिएको छैन । स्वास्थ्य सेवाको पहुँच स्वास्थ्य सम्बन्धि हक अन्तरगत प्रत्येक नागरिकलाइ राज्यबाट स्वास्थ्य सेवा निःशुल्क प्राप्त गर्ने हक र कसैलाइ पनि आकस्मिक स्वास्थ्य सेवाबाट बञ्चित नगर्न हाल सोलुखुम्बु जिल्लामा प्राप्त पुर्वाधार, स्वास्थ्य सेवा, सहयोगी उपकरण र जनशक्तिले मात्र नपुग्ने पक्का छ । समग्र स्वास्थ्य सेवाको कुरा आइरहदा गांउपालिका तहमा नै आँखा स्वास्थ्य सेवाको आबश्यकता पनि रहेको देखिन्छ ।</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
आँखा स्वास्थ्य सेवाको अवस्थालाई फर्केर हेर्दा सोलुखुम्बु जिल्लामा आँखा उपचार सेवाको सुरुवात हुनु भन्दा अगाडि आँखा सम्बन्धि कुनैपनि विशेष किसिमको सुविधा नरहेको र सम्पन्न आँखाका विरामीहरु ठूलो धनराशी खर्च गरी उपचारको लागि काठमाण्डौं र देशका अन्य आँखा अस्पतालसम्म जाने गर्थे भने, ठुलो संख्यामा रहेका निम्न आयस्तर तथा असहाय विरामीहरु दृष्टिविहिन भई बस्न विवश थिए । कतिपय त आँखाको समस्या भएमा उपचार गराउन नसकि न्यून दृष्टि र दृष्टि विहिन भएर बस्न विवश थिए ।</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
यिनै पक्षहरुलाई मध्यनजर गर्दै विश्व स्वास्थ्य संगठनको नारा “दृष्टि सबैको अधिकार”लाई मूर्तरुप दिदै जिल्ला सामुदायिक आँखा केन्द्र मार्फत आँखा सेवालाई ग्रामीण तथा दुर्गम क्षेत्रसम्म पुु¥्याउन नेपाल आँखा कार्यक्रम, तिलगँगा आँखा प्रतिष्ठानको शाखाको रुपमा सन् २००३ बाट सोलुखुम्बु जिल्लाको जिल्ला स्वास्थ्य कार्यालय परिसर भित्र हिमाली स्वास्थ्य तथा वातावरण सेवा सोलुखुम्बु सँगको सहकार्यमा, स्थानीय संघ संस्थाहरु तथा हिमालयन क्याटा¥याक्ट प्रोजेटको सहयोगमा जिल्ला सामुदायिक आँखा केन्द्र सञ्चालन भईरहेको छ । स्थापना कालदेखि हालसम्म यस केन्द्रले सन २०१८ सम्ममा ८७ हजार भन्दा बढि विरामीहरुलाई आँखा सेवा प्रदान गरिसकेको छ भने १,४२३ जनालाई मोतिविन्दुको अपरेशन गरि पुःनदृष्टि प्रदान गरिसकेको छ । यदपि आँखा सेवा जिल्लाको ग्रामिण तहसम्म पुग्न सकेको छैन । अतः गाँउपालिका तहसम्म प्रभावकारी तवरले आँखा उपचार सेवा विस्तारको लागि सम्बन्धित गाँउपालिकाले नैै आफ्नो स्वामित्व लिई सेवा बिस्तारको लागि पहलकदमी अघि बढाउनुपर्ने देखिन्छ ।</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
आँखामा धेरै कारणले गर्दा विभिन्न समस्याहरु देखिन्छ । कतिपय समस्याको कारण समयमा उपचार नपाएको अवस्थामा आँखाले सदा सदाको लागि दृष्टि गुमाउनु परेको धेरै उदाहरणहरु छन् । मोतिविन्दु, जलविन्दु, आँखाको विभिन्न भागहरुमा हुने संक्रमण, दृष्टि दोष, चोटपटक, शारीरिक रोगहरु आदि दृष्टि विहिन गराउने रोगहरु हुन । धेरै जसो आँखाको समस्याहरु शुरुवाती अवस्थामा नै उपचार पाएको खण्डमा औषधि, शल्यक्रिया वा चश्माको माध्यमबाट समाधान गर्न सकिन्छ । आँखाको समस्या बच्चा जन्मदै देखि बृद्घ अवस्थासम्म हुन सक्छ ।</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
स्वास्थ्य क्षेत्रमा भएका सर्वेक्षण अनुसार अन्धोपन र न्यूनदृष्टि जनताको स्वास्थ्य समस्याको रुपमा पाईएको छ । त्यस्तै नेपाल अन्धोपना सर्वेक्षण १९८१ र RAAB सर्वेक्षण २०१० अनुसार देशको कुल जनसंख्याको झण्डै १ प्रतिशत मानिसहरुमा अन्धोपनाको समस्या पाइएको छ । त्यसमध्ये ९० प्रतिशत अन्धोपना भएका मानिसहरु ग्रामिण तथा दुर्गम स्थानहरुमा बसोबास गर्दछन् । उक्त सर्वेक्षणलाई आधार मान्ने हो भने नेपालका दुरदराजमा रहेको जम्मा जनसंख्यामा समेत ३१ प्रतिशतमा आँखाको कुनै न कुनै समस्या छ भने ३५ वर्ष उमेर काटिसकेको जनसंख्याको ६० प्रतिशत जनसंख्यामा नजिकको दृष्टि क्षमता बढाउन चश्माको आवश्यकता पर्दछ । समस्या भएका मध्ये १२ प्रतिशतमा न्यून दृष्टिको समस्या र ०.८४ प्रतिशतमा दृष्टिविहिनताको समस्या रहेको छ । </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
दृष्टिविहिन भएका मध्ये ६५ प्रतिशत दृष्टिविहिन मोतिविन्दुको कारण भएका र जम्मा जनसंख्याको १० प्रतिशतमा दृष्टि दोषको समस्या भएको यथार्थलाइ नकार्न सकिदैन । </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
जिल्ला सामुदायिक आँखा केन्द्र सोलुखुम्बुको पछिल्लो सन 2018 को तथ्यांक अनुसार दृष्टि दोष (Error of Refraction) को समस्या ३१ % प्रतिशतमा, आँखा पाक्ने रोग को समस्या २० प्रतिशतमा, नजिकको चश्मा लगाउन’पर्ने समस्या ११ प्रतिशतमा, आँखाको कन्जन्टाईभाको समस्या ( ५.७ प्रतिशतमा र बाँकीमा अन्य समस्या मोतिविन्दु, आँखाको ढकनीको समस्या, आँखाको नानीमा फुलोपर्ने, आँशुथैलिको समस्या, सुख्खा आँखा, चोटपटक, आँखाको अन्य भागहरुको संक्रमण, दृष्टि पर्दा तथा दृष्टि नशाको समस्या, न्यून दृष्टि र अन्य विभिन्न समस्या लिएर आँखा उपचारमा आउनेको सख्या रहेको छ</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjLXLU-cm1CsRbsP6WtEXaqlx63wFpO1w3mlEWQffQPFYawUIh2iILEGqYp0nvHX79tyvFJbByXNc0gJ2rGGhbDpCKG2uT68Se5BneGii7EtQrxwrsH044HzZpVLB-Fzj8db1kh-HxzV5aS/s1600/Solu+CEC+%25283%2529.jpg" imageanchor="1"><img border="0" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjLXLU-cm1CsRbsP6WtEXaqlx63wFpO1w3mlEWQffQPFYawUIh2iILEGqYp0nvHX79tyvFJbByXNc0gJ2rGGhbDpCKG2uT68Se5BneGii7EtQrxwrsH044HzZpVLB-Fzj8db1kh-HxzV5aS/s400/Solu+CEC+%25283%2529.jpg" width="400" /></a> </div>
</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
त्यसै गरि बाल अन्धोपना पनि एक समस्याको रुपमा रहेको छ । बाल बालिकामा हुुने अन्धोपनाको समयमै उपचार गरिएन भने अल्छे आँखाको रुपमा विकास भइ उपचार हुन असंभव हुन्छ । जसले देश र स्थानिय स्तरमा नै शैक्षिक, आर्थिक र सामाजिक रुपमा नकरात्मक असर पारिरहेको हुन्छ । जसमध्ये दृष्टि दोष एक प्रमुख समस्या हो । सुधार नगरिएको दृष्टि दोषको कारण पनि धेरै बालबालिकामा न्यून दृष्टि तथा दृष्टि विहिनताको समस्या रहिरहेको छ । यि सबै समस्या भएकाहरु मध्ये ७० प्रतिशत भन्दा बढि जनसंख्या ग्रामिण भेगमा रहेको र त्यहाँ आँखा उपचार सेवाको संरचना नहुनुका साथै आँखा उपचारको क्षेत्रमा काम गर्ने मानव संसाधन समेत काठमाण्डौ र ठुला ठुला शहरहरुमा रहेकोले सोलुखुम्बु जिल्ला लयायतका जिल्लाहरुमा अत्यन्तै कम संख्यामा प्राविधिकहरु रहेता पनि गाँउपालिकाहरुमा यो संख्या प्राय शुन्य रहेको छ । तसर्थ जिल्लाको ठूलो जनसंख्या आँखा उपचारको सेवाबाट बञ्चित रहेको छ । </div>
</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
यि सबै समस्यालाई पहिचान गरि समाधान गर्न जिल्लामा रहेको एक मात्र आँखा उपचार केन्द्र र बेला बेलामा संचालिन भइरहेका आँखा शिविरबाट ग्रामिण क्षेत्रमा बसोबास गर्ने आम जनसमुदायमा सेवा पुग्न सकिरहेको छैन । हाल सम्म केन्द्रिय र प्रादेशिक सरकारबाट सरकारी तबरमा आँखा उपचारको सेवा कहि पनि स्थाइ रुपमा संचालन गर्न नसकिरहेको अवस्थामा र जिल्लामा उपलब्ध जनशक्ति पनि प्रयाप्त नभएको कारण गाँउपालिकाको आफ्नै सक्रियतामा छुट्टै आँखा उपचार केन्द्रको (ग्रामिण आँखा क्लिनिक) आवश्यकता छ । </div>
</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj7fn8OTZEIDEemB1w2My7jEPscGKaw1aLIPMmhqLRCv24HKK7Ir-Vfpzds52N8XlBMVTkVYVDld-naPPyhV7qmh6ZS6ci0B_23aQ7uNyK-TgdZTnrFecuDq472vqSqLMInwVtiYpOhJZ78/s1600/Solu+CEC+%25282%2529.jpg" imageanchor="1"><img border="0" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj7fn8OTZEIDEemB1w2My7jEPscGKaw1aLIPMmhqLRCv24HKK7Ir-Vfpzds52N8XlBMVTkVYVDld-naPPyhV7qmh6ZS6ci0B_23aQ7uNyK-TgdZTnrFecuDq472vqSqLMInwVtiYpOhJZ78/s400/Solu+CEC+%25282%2529.jpg" width="400" /></a></div>
</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
हाल जिल्लाको एक ठाउमा मात्र सिमित रहेको आँखा उपचार सेवालाइ सम्बन्धित गाँउपालिका भित्रका आम समुदायहरुमा नै आँखा सेवा सम्बन्धि प्रर्वधनात्मक, उपचारात्मक, रोकथामात्मक र पुर्नस्थापनाको ब्यवस्था सकिनेछ । क्लिनिकमा आवश्यक पर्ने दक्ष जनशक्ति (नेत्र सहायक, आँखा स्वास्थ्य कार्यकर्ता, अप्टिकल डिस्पेन्सर तथा अन्य) को लागि तालिमको ब्यवस्था गराइ आवश्यक उपकरण तथा सामाग्री सहितको ग्रामिण आँखा क्लिनिकको ब्यवस्थापन गर्ने, आवश्यक पर्ने चश्मा तथा औषधिको ब्यवस्था गरि सर्वशुलभ मुल्यमा प्रदान गर्नका साथै सम्बन्धित गाँउ स्तरमा विशेषज्ञ सेवा आवश्यक परेमा आँखा केन्द्रसंग समन्वय गरि उपचार सेवा प्रदान गर्न सकिनेछ । यसका अलवा गाँउपालिकाका सवै सरोकारवाला निकाय, स्वास्थ्यकर्मी, विद्यालयका शिक्षक र स्वयमसेविकाहरुको लागि आँखा स्वास्थ्य सम्बन्धि तालिम तथा अभिमुखिकरण कार्यक्रमको ब्यवस्थापन गर्ने, ग्रामिण आँखा क्लिनिक ब्यवस्थापन समिति बनाउने र ग्रामिण आँखा क्लिनिकको दिर्घकालिनताको लागि आवश्यक आर्थिक विकासका योजना बनाउनका साथै आवश्यक आँखा सेवा थप विस्तार, स्तरोन्नर तथा दिर्घकालिन योजना बनाउन सकिने संभावना उत्तिकै बलियो छ ।</div>
</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
सम्बन्धि गाँउपालिकामा २०७६ साल भित्र ग्रामिण आँखा क्लिनिकको स्थापना गरि २ वर्ष भित्र सबै विद्यालयका बालबालिका र ५ वर्ष भित्र सबै जनसंख्यामा आखा परिक्षण र उपचारको ब्यवस्था गरि अगिल्ला दिनहरुमा विशेष सेवाको साथ निरन्तरता दिने र सम्बन्धित गाँउपालिका भित्रका आम समुदायमा आँखा उपचार सेवाको ब्यवस्था गरि गुणस्तरिय सेवा दिदै उपचार र रोकथाम गर्न सकिने सबै खालका दृष्टिविहिनहरुको संख्या घटाउने उक्त क्लिनिकको लक्ष्य र उदेश्य हुनुपर्दछ । ग्रामिण आँखा क्लिनिकको माध्यमबाट प्रभावकारी आँखा स्वास्थ्य तथा उपचार सेवामा आम समुदायको पहँुचमा हुनेछ भने सामुदायिक सहभागिता र समन्वयको माध्यमबाट आँखा स्वास्थ्य सेवा प्रवर्धन गर्न मद्दत पुग्ने, स्थानिय स्तरमा नै गुणस्तरिय आँखा स्वास्थ्य तथा उपचार सेवामा आवश्यक सुधार हुने, आँखा स्वास्थ्य सम्बन्धि जनचेतना बृद्वि हुने र गाँउपालिकाको आफ्नो नैतिक दायित्व पुरा हुनुको साथै आर्थिक – सामाजिक विकासमा टेवा पुग्नेछ ।</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
मानव संसाधनमा गाँउपालिका तहमा नै आँखा उपचार सेवा प्रदान गर्न ग्रामिण आँखा क्लिनिक स्थापना तथा संचालनको लागि तालिम प्राप्त नेत्र सहायक वा आँखा स्वास्थ्य कार्यकर्ता मध्ये कुनै १ जना र अप्टिकल डिस्पेन्सर वा हेल्पर १ जनाको आवश्यक पर्दछ भने क्लिनिकका लागि आवश्यक पर्ने कोठाहरु वा छुट्टै भवन, आवश्यक उपकरणहरु, चश्मा तथा औषधि लगायतको ब्यवस्थापन गाँउपालिका तहमा नै गर्न सकिन्छ । पहिलो चरणमा आवश्यक पर्ने भौतिक पूर्वाधारको ब्यवस्थापन गाँउपालिकाले आन्तरिक कोषबाट वा बाहय दाता मार्फत गर्ने र ग्रामिण आँखा क्लिनिक संचालनका लागि आर्थिक स्रोतको ब्यवस्था गर्न क्लिनिक शुरु भए पछि स्थानिय तहले जगेर्ना पूँजी (SEED FUND) को ब्यवस्थापन गरि चश्मा र औषधिको ब्यवस्थापन गर्न सकिनेछ । क्लिनिकलाई निरन्तरता दिन र दिगोपना गराई राख्न बिरामीको नाम दर्ता, विशेष परिक्षण, शल्यक्रिया, चश्मा र औषधि विक्री, अन्य दातृ संस्थाबाट प्राप्त सहयोग र थप आन्तरिक कोषबाट समेत गरि कार्यालय संचालन र प्राविधिकहरुको पारिश्रमिकको ब्यवस्थापन गर्न सकिन्छ । स्थानिय तहले गाँउपालिका भित्र रहेको शैक्षिक संस्थाहरुमा अध्ययनरत बालबालिकाहरु, ६५ वर्ष माथिका समुदाय, एकल महिला, अपाङ्ग, महिला स्वंयसेविका, अति गरिव तथा विपन्न समुदायहरुलाई लाग्ने चश्मा तथा मोतिविन्दु अपरेशनको शुल्कको ब्यवस्थापन गर्न सकिन्छ ।</div>
</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
ग्रामिण आँखा क्लिनिकलाई चुस्त दुरुस्त राख्न र दिगो रुपमा कायम गराई राख्नका लागि ग्रामिण आँखा क्लिनिक ब्यवस्थापन समिति बनाउने, जिल्ला सामुदायिक आँखा केन्द्र र गाँउपालिका दुवै संस्थाले ग्रामिण आँखा सेवा सञ्चालनको विनियम (आर्थिक तथा प्रशासनिक) बनाउनुको साथै आँखा सेवा विस्तारको लागि अनुमानित बजेट विनियोजन गर्ने, आँखा सेवाका दिर्घकालिनताको लागि दुवै संस्थाको सहमतिमा सर्वशुलभ शुल्क निर्धारण गर्ने, कार्य सम्पादन पछि बार्षिक रुपमा भएका आर्थिक तथा कार्यक्रमका सम्पुर्ण अभिलेखहरु दुबै संस्था बिच आदान प्रदान गर्ने, आँखा सेवाको बार्षिक कार्यक्रमको प्रगति विवरण सरोकारवालाहरुसंग बैठक गर्ने, ग्रामिण आँखा क्लिनिकको दिर्घकालिनताको लागि आवश्यक आर्थिक विकासका योजना बनाउने, गाँउपालिका स्तरमा आँखा सेवाको बारेमा समिक्षा बैठक राख्ने र ग्रामिण आँखा क्लिनिक सञ्चालन निर्देशिका बनाउने जस्ता अन्य कार्यहरु र ब्यवस्थापन गर्न सकिन्छ । </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg1UlOzM_qS0_d9jMpgpO7inFR6mFKjiNUQ8AFZjAPhd-GE_FwMh40Z-7_Bh01fD8tRA4SWjrMDj7Y6SQjLIjcJt9RLPV8AXUTPfbpiXHr3h5N0ks45VPSE-oZMkxE5Ub2w0vzBIs0Cd03p/s1600/Solu+CEC+%25281%2529.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="194" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg1UlOzM_qS0_d9jMpgpO7inFR6mFKjiNUQ8AFZjAPhd-GE_FwMh40Z-7_Bh01fD8tRA4SWjrMDj7Y6SQjLIjcJt9RLPV8AXUTPfbpiXHr3h5N0ks45VPSE-oZMkxE5Ub2w0vzBIs0Cd03p/s400/Solu+CEC+%25281%2529.jpg" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="font-size: 12.8px;">Ophthalmologist from Tilganga Institute of Ophthalmology performing cataract surgery at rural Solukhumbu. </td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
अन्तमा, हाल कायम गरिएका स्थानिय तहका सबै वडा स्तर सम्म जनसंख्या र भूगोलको हिसाबले स्वास्थ्य सेवामा समान वितरण नहुनुले नेपालको संविधान २०७२ ले जनताको मौलिक अधिकार र स्थानिय तहका लागि दिएको अधिकारलाइ सदुपयोग गर्र्दै सोलुखुम्बु जिल्लामा रहेका स्थानिय तहका आम नागरिकहरुको आँखा स्वास्थ्य सेवामा समान पहुँच पुर्याउने उदेश्य अनुरुप गाँउपालिकाको हालको आँखा स्वास्थ्य अवस्थाको अध्ययन, विश्लेषण गरि स्थानिय तहमा नै ग्रामिण आँखा क्लिनिकको समेत गुरु योजना बनाइ सेवा विस्तार गर्न आवश्यक देखिएको छ । </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
सन्दर्भ सामाग्री संकलनः </div>
<div style="text-align: justify;">
१) नेपाल अन्धोपना सर्वेक्षण १९८१</div>
<div style="text-align: justify;">
२) RAAB सर्वेक्षण २०१० </div>
<div style="text-align: justify;">
३) वार्षिक प्रगति प्रतिवेदन, जिल्ला सामुदायिक आँखा केन्द्र, सोलुखुम्बु</div>
</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
</div>
</div>
Unknownnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6172884312478410528.post-30815386001695347492020-05-31T18:39:00.001+05:452020-05-31T19:23:31.947+05:45कोरोना भाइरस रोग - काेभिड १९ र हाम्रो आँखा (खोज सामाग्री)<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg9cgjMNuXFkVFunAJBHQdc7xPOVK52CwVZr10lxRzu7-9HTkO8xrF5OAFCw62dzr3hA5PM-qlt6xFYnvia8zDKMp2qbLqcYvWvZvq8KA-HRAsI3dECyBfJmVQTfvWOkqtrDDkr9Gybkg30/s1600/Pushpa-babu-basne-covid-and-eye-articles.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><img alt="Coronavirus disease and its effects on eye articles by Pushpa Babu Basnet" border="0" data-original-height="498" data-original-width="1000" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg9cgjMNuXFkVFunAJBHQdc7xPOVK52CwVZr10lxRzu7-9HTkO8xrF5OAFCw62dzr3hA5PM-qlt6xFYnvia8zDKMp2qbLqcYvWvZvq8KA-HRAsI3dECyBfJmVQTfvWOkqtrDDkr9Gybkg30/s1600/Pushpa-babu-basne-covid-and-eye-articles.jpg" title="Covid and eye Nepali" /></span></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="color: red; font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><b><br /></b></span></div>
<h3 style="text-align: justify;">
<span style="color: red; font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><b><br /></b></span></h3>
<h3>
<span style="color: red; font-family: "trebuchet ms" , sans-serif; font-size: x-large;"><b>आँखालाई सुरक्षित नराख्दा के कोभिड - १९ हुन्छ ?</b></span></h3>
<h3>
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><br /><span style="color: red;"><b>कोभिड-१९भएका विरामीमा आँखामा कस्तो संकेत देखिएला? </b></span></span></h3>
<h3 style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><br /></span></h3>
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;">यि र यस्तै प्रश्नका माझ मैले केहि सामाग्रीहरु खोज गरेर लेखेको छु । हालको जल्दो बल्दो समस्या र विश्वब्यापी महामारीको रुपमा फैलिदै गएको यस रोगको अध्ययन गरि तथ्य कुरा </span><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;">उजागर</span><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"> गर्ने कोसिस गरेको छु, कृपया यसलाई अध्ययन गर्नु भई तपाईले महत्वपुर्ण सल्लाह र सुझाव दिनु हुनेछ भन्ने आशा लिएको छु ।</span></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><br /></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;">विश्व स्वास्थ्य संगठन (२०१९) ले कोरोनाभाइरस धेरै भाइरसहरुको समुह जसले मानिसहरु र जनावरहरुलाई विरामी बनाउछ भनेर भनिएको छ । उसले यो पनि भनेको छ कि,मानिसहरुमा विशेष गरि यो भाइरसले शरिरमा प्रवेश गरेपछि रुघा खोकी देखि लिएर गम्भिर खालको स्वासप्रश्वास रोगहरु गराउन सक्छ । हालै मात्र कोरोनाभाइरसबाट हुने संक्रमणजन्य कोरोनाभाइरस रोग (कोभिड-१९) गराउने कुरा पत्तालागेको छ । यो भाइरस पहिलो पटक चिनको उहानमा सन् २०१९ को डिसेम्बर महिनामा पत्ता लागेको थियो भने हाल कोभिड- १९ ले विश्वब्यापी महामारीको रुप लिएको कुरा बिश्व स्वास्थ्य संगठनले बताइसकेको छ । </span></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><br /></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;">विशेष गरि कोभिड-१९ ले <span style="color: red;"><b>ज्वरो, सुख्खा खोकी, थकाई लाग्ने जस्ता लक्षण देखिन्छ भने कसैमा दुखाइ, नाकमा समस्या, टाउको दुख्ने, आँखा पाक्ने, घाटी दुख्ने, पखालालाग्ने, गन्ध र स्वाद थाहा नपाउने, हात र औलाका रङ बदलिने र छालामा खटिरा</b> </span>आउने जस्ता लक्षण देखिने कुरा समेत विश्व स्वास्थ्य संगठनले बताएको छ । यसै कुराको आधारमा कोभिड-१९ को संक्रमणमा आँखामा पनि गुलावि आँखाको (Pink Eye/Conjunctivitis) संकेत हुन सक्ने कुराको खोजि गरिएको छ । कोरोना भाइरसको कारणले आँखामा पनि कुनै समस्या हुन्छ हुदैन भन्ने बारेमा थप रिसर्च पनि हुन थालेको छ ।</span></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><br /></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><br /></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi6n__ms4mwWcwbzsLtOhOzZX5NUrrep4D2dNWab-AuI1a1xRMwQI5THLkrVM8y_K-jycKjgJCVJeNYsWkmLRUmgGYvU4AWw0_msTHbASD-Br6NQPN8oHve-zbY-fqLyVqrXDzu7TBunYZk/s1600/covid-19-symptoms.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><img border="0" data-original-height="444" data-original-width="897" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi6n__ms4mwWcwbzsLtOhOzZX5NUrrep4D2dNWab-AuI1a1xRMwQI5THLkrVM8y_K-jycKjgJCVJeNYsWkmLRUmgGYvU4AWw0_msTHbASD-Br6NQPN8oHve-zbY-fqLyVqrXDzu7TBunYZk/s1600/covid-19-symptoms.png" /></span></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><br /></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;">कोभिड-१९ को संक्रमणमा आँखामा पनि समस्या पर्छ पर्दैन भन्ने हाल सम्मकुनै घटना प्रमाणित हुन सकेको छैन । यद्धपि <b><span style="color: blue;">New England Journal of Medicine</span></b> ले पत्ता लगाए अनुसार आँखा रातो हुने वा सेतो भाग मा गुलावी जस्तो देखिने आँखाहरु मध्ये १,०९९ विरामीहरुमा ९ जना अर्थात <span style="color: #212529; font-size: 11pt; line-height: 115%;">(0.8%) </span>विरामीहरु कोरोना भाइरसको निदान भएको पक्का छ । जस अनुसार विरामी जसलाई नयाँ कोरोना भाइरसले आक्रमण गर्छ उनिहरुमा आँखामा पनि केहि संकेत देखिन पनि सक्छ । आँखामा देखिने संकेत मध्ये आँखा पाक्ने वा आँखाको सेतो भागमाहुने गुलावीपन हो । जसमा आँखामा रातो हुने आँशुले भिजेको आँखा र रुएको जस्तो आँखा देखिने हुन्छ । </span></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;">त्यसै गरि <span style="text-align: left;"><b><span style="color: blue;">The Journal of Medical Virology</span></b> </span> सिंगापुरको एक अध्ययनअनुसार अस्पतालमा भर्ना भएका कोभिड-१९ का ३० बिरामीहरु मध्ये १ जनामाआँखापाक्ने रोग (Conjunctivitis) भएको देखिएको छ।</span></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><br /></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjdQCV0Kr9KtgQ0UUjELHPj2ofQoLBo7ux080X5Zvy8VrXRFpo7jB01p9kIlvNHXW2obSCFLxpk3Sn7H_cyFYGaiu6jMyZilya2h7r6TNcH0IbE1QcwDyAZyR2p-xj91587Tv4Iv5uDCcaU/s1600/red+eye+%25281%2529.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><img alt="Red eye and COVID-19" border="0" data-original-height="863" data-original-width="1600" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjdQCV0Kr9KtgQ0UUjELHPj2ofQoLBo7ux080X5Zvy8VrXRFpo7jB01p9kIlvNHXW2obSCFLxpk3Sn7H_cyFYGaiu6jMyZilya2h7r6TNcH0IbE1QcwDyAZyR2p-xj91587Tv4Iv5uDCcaU/s1600/red+eye+%25281%2529.jpg" title="Red eye" /></span></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="font-size: 12.8px;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;">Photo Source: AAO</span></td></tr>
</tbody></table>
</div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;">यस सम्बन्धि कुराहरु अझै खोज अनुसन्धानकै क्रममा छ। विश्व स्वास्थ्य संगठन समेत कोभिड-१९ रोग र यसैसंग सम्बन्धि अन्य कुरा कै खोजिमा लगातार लागिरहेको छ । यद्धपि कोभिड-१९ आँखाको माध्यमबाट पनि सर्छ भन्ने कुरामा विश्वास गरिएको छ। पेकिङ विश्वविद्यालयका श्वासप्रश्वास सम्बन्धि विशेषज्ञ <span style="text-align: left;">Wang Guangfa </span>विश्वास गर्छन कि आफ्नो आँखा सुरक्षित राख्ने सामाग्रीको प्रयोग नगर्दा उनि कोभिड-१९ बाट संक्रमित भएको विश्वास गर्छन । वाङले आफुलाई ज्वरो आएको बेला र नाकबाट पानी वग्न थालेपछि आफ्नो देव्रे आँखा संक्रमित भएको पनि बताएको कुरा <span style="text-align: left;">Valerie Kattouf, OD, FAAO</span> <span style="text-align: left;">ले </span>लेखको पुनरावलोकनको क्रममा लेखक <span style="background-color: white; font-size: 11pt; text-align: left;">John Egan </span><span style="text-align: left;">ले</span> बताएका छन् । जुन सम्भावना पनि रहेको छ । दक्षिणी चिनिया विहानी पत्रिका <span style="text-align: left;">(South China Morning Post) </span>काअनुसार वाङको आँखामा भाइरस प्रवेश गर्नुको मुख्य कारण नै उनले आँखामा सुरक्षित नराख्दा हो भन्ने कुरामा आफैले विश्वास गरेका छन्। जुन कुरालाई M<span style="text-align: left;">edicine and pathology in the Long School of Medicine’s infectious diseases division at UT Health San Antonio </span><span style="text-align: left;">का </span><span style="text-align: left;"> </span>प्रोफेसर Dr. Jan Evans Patterson ले सो भएको कुरा पुष्टि गरेको भनि लेखिएको छ । </span></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><br /></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span style="text-align: left;">सामान्यतयः आँखाबाट कोभिड- १९ सर्नुको कारण अन्जानमा हातबाट आँखा सम्मको सम्पर्कबाटै हुने गर्छ। यसको सम्भाब्य र संकास्पद कारण भनेको "Hand to Eye Contact" नै हुन सक्ने कुरा </span><span style="text-align: left;">SUNY Upstate Medical University in Syracuse, New York </span><span style="text-align: left;">का संक्रमक रोग प्रमुख डाक्टर </span><span style="text-align: left;">Dr. Stephen Thomas </span>ले<span style="text-align: left;"> </span><span style="text-align: left;">दावी गरेका छन् । अर्को तर्फ विचारगर्ने हो भने हामिले चश्मा भन्दा कन्टयाक्ट लेन्सबाट पनि कोरोना भाइरस अझ छिटो सर्न सक्ने सजिलै अनुमानलगाउन सक्छौं । यसै सन्दर्भमा “अमेरिकन एकेडेमी अफ अप्थालमोलोजि” AAO ले कोभिड-१९ को कारण हुने घातकश्वास प्रश्वास रोग सर्नबाट बच्न कन्टयाक्ट लेन्स लगाउनको सट्टा अस्थाई रुपमा भएपनि चश्माको प्रयोग गर्न सिफारिस गरेको छ। </span><span style="text-align: left;">कन्ट्याक्ट लेन्स लगाउने पर्ने अवस्थामा राम्रो संग साबुन पानीले बिस्व स्वास्थ्य संगठनले जारि गरेको हात धुने छ तरिका अबलम्बन गरि, सम्पूर्ण सुरछित उपाए अपनाई र आफुलाई कन्ट्याक्ट लेन्स सिफारिस गर्नुभएको आँखा सम्बन्धि विशेषज्ञहरु </span><span style="text-align: left;">संग </span><span style="text-align: left;"> परामर्श गरि लगाउनु होला (</span><span style="text-align: left;"><a href="https://www.aoa.org/covid-19-patient-resources/contact-lens-wear-during-covid-19" target="_blank">यस सम्बन्धि थप जानकारी यहाँ बाट पढ्न सक्नु हुनेछ )</a></span></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="text-align: left;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><br /></span></span></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEge9viEs1B020wevuoCX8-WokzdsR_hKNbtUFdwzi1FGwYtJauzMOzUcywDYqyrSCGf5zMt2A_svEMAUvZZoY5A3HQnXC5gCLlkip5FnTvUdAOlKiJ08UrgS7KfUwqA-SL8xW0erINkpNt3/s1600/Hand-washing-covid.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><img border="0" data-original-height="600" data-original-width="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEge9viEs1B020wevuoCX8-WokzdsR_hKNbtUFdwzi1FGwYtJauzMOzUcywDYqyrSCGf5zMt2A_svEMAUvZZoY5A3HQnXC5gCLlkip5FnTvUdAOlKiJ08UrgS7KfUwqA-SL8xW0erINkpNt3/s1600/Hand-washing-covid.png" /></span></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;">साबुन-पानीले कम्तिमा २० सेकेन्ड मिचिमिचि हात धुने वा अल्कोहल भएको स्यानिटाइजर प्रयोग गर्ने । Photo: UNICEF</span></td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: justify;">
<span style="text-align: left;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><br /></span></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="text-align: left;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;">कोरोनाभाइरसले विश्वब्यापी रुपमा महामारी लिइरहेको बखत “अमेरिकन एकेडेमी अफ अप्थालमोलोजि” ले आँखा जाँचको समयमा कोभिड-१९ बाट बच्न र रोकथामको लागि अनिवार्य माक्सको प्रयोग गर्न, विरामी र विरामीका मानिसहरुलाई बाहिर दुरी कायम गरेर बसी पालो कुर्न, प्रतिक्षा हलमा भिडभाड नगर्न, भवन प्रवेश अगाडि विरामीको शरिरको तापक्रम जाच्न, आवश्यक विरामीको मात्र आँखा जाँचको समय लिन र साथमा कसैलाइ पनि नल्याउन भनेको छ । डाक्टरले आँखा जाँच गर्ने Slit Lamp मेशिनको अगाडि बिशेष खालको <a href="https://www.eyehealthnepal.com/2020/05/slit-lamp-breath-shields.html" target="_blank">प्लास्टिक को ब्रेथ शिल्ड</a> प्रयोग गर्ने, माक्सको प्रयोग गर्ने साथ साथै हातमा पन्जा, आँखामा चश्मा र प्लास्टिक शिल्ड पनि लगाउनुपर्दछ । त्यसै गरि आँखा जाँचको समयमा नबोल्ने, बिरामी र डाक्टरले बोल्नु परेमा सुरक्षित दुरी कायम राख्ने टिप्स दिएकोछ । अहिले सबै आँखा अस्पतालहरुले पनि सोहि प्रक्रिया अपनाएका छन् । </span></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="text-align: left;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><br /></span></span></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj2mJxjtwiqLFmA_O9i7JZNNF18Vzowb7gBhkR6pK99aAKHI_KSpZS8jn54dhX9s3p65lVrAi1fpAHEwbNe5aqxqoWrCxR_UvNfWfJV03C_gk9LsXA1wyLkaLHzlcCttYp4gjVbLu8AYlM6/s1600/notice-tio.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1237" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj2mJxjtwiqLFmA_O9i7JZNNF18Vzowb7gBhkR6pK99aAKHI_KSpZS8jn54dhX9s3p65lVrAi1fpAHEwbNe5aqxqoWrCxR_UvNfWfJV03C_gk9LsXA1wyLkaLHzlcCttYp4gjVbLu8AYlM6/s320/notice-tio.jpg" width="247" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">तिलगंगा आँखा प्रतिष्ठानको आँखा जांच गर्ने कोठा बाहिर टासिएको सूचना </td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: justify;">
<span style="text-align: left;"><span style="color: red; font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><br /></span></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="text-align: left;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span style="color: red;">कोरोनाभाइरसले आँखामा कसरी असर गर्छ भन्ने बारेमा समेत अमेरिकन एकेडेमी अफ अप्थालमोलोजिले केहि कुरा बताएको छ । कोरोनाभाइरस आँखाको माध्यमबाट पनि फैलिन सक्छ जसरी मुख र नाकबाट फैलिन्छ । विश्व स्वास्थ्य संगठनले जसले नियमित कोभिड-१९ भएका मानिसहरुको रेखदेख वा उपचार गर्छन उनिहरुले अनिवार्य सूरक्षित चश्माको प्रयोग गर्न निश्चय नै सिफारिस गरेको छ </span><span style="color: blue;">। </span>जब कोरोनाभाइरस बाट संक्रमितले खोक्दा, हाच्छिउ गर्दा र बोल्दा छिटाको माध्यमबाट भाइरस मुख, नाक र अनुहारमा पर्न सक्छ । उक्त छिटा आँखाको माध्यमबाट पनि शरिरमा पुग्न सक्छ । त्यसैगरि केहि सामाग्री हातले चलाएको वा छोएको छ र त्यसमा भाइरस भएमा हातले आँखा छोएमा वा चलाएमा भाइरस आँखाबाट शरिरमा प्रवेश गर्दछ । </span></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="text-align: left;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><br /></span></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><span style="text-align: left;">कोरोना भाइरसको महामारीको समयमा आँखालाई पनि कसरी सुरक्षित राख्न सकिन्छ भन्नेबारेमा सोच्न र स्वास्थ्य रहने उपाय अवलम्बन गर्न जरुरी छ ।आफ्नो हातले नाक, मुख र आँखा छुने,चलाउने वा माड्ने गर्नुहुदैन ।अमेरिकन एकेडेमी अफ अप्थालमोलोजि का आँखा विशेषज्ञ तथा प्रवत्ता </span><span style="text-align: left;">Sonal S Tuli, M.D</span><span style="text-align: left;"> ले पनि यसै कुरामा जोड दिएका छन् । कारण संक्रमित गुलावि आँखा (कन्जन्टिभाइटिस) भएको हुन सक्ने दावि गरेका छन् तर यो बिरलै रहेको पाइएको छ । यदि तपाइको आँखा रातो वा गुलावि यो </span><span style="text-align: left;">कोरोना भाइरसको </span><span style="text-align: left;">कारणले </span><span style="text-align: left;"> नहुनपनि सक्छ । यदपी यसको बारेमा जान्न आँखाका डाक्टरहरु संग परामर्श लिनुपर्ने हुन्छ । आखिरी गुलाबी वा रातो आँखा कुनै न कुनै भाइरस वा ब्याक्टेरियाको कारणले हुने गर्दछ । </span></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="text-align: left;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><br /></span></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="text-align: left;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;">संक्रमितको चिप्रा, पिप वा आशु हात वा अन्य सामाग्रीहरुको माध्यमको सम्पर्कबाट आँखापाक्ने रोग एकबाट अर्कोमा सजिलै फैलिन्छ। कुनै चिजको सम्पर्क पछि आफ्नो हात साबुनपानिले पटक पटक हातधुन वा स्यानिटाइजर लगाइरहन आवश्यक हुन्छ। संक्रमितले छोएका सबैजसो सामाग्रीहरु जस्तै टावेल, चश्मा, कन्ट्याक्ट लेन्स, मोवाइल, पन्जा, कप र अन्य जे जतिपनि सामाग्रीहरु दोश्रो ब्यक्तिले प्रयोग गर्न हुदैन । तसर्थ आँखाको सुरक्षा संगै कोरोनाभाइरसको संक्रमणबाट पनि बचौं । </span></span><span style="text-align: left;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;">घरबाट बाहिर निस्किदा अनिबार्य मास्क प्रयोग गरौ। </span></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="text-align: left;"><span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><br /></span></span></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgB4RvdCLV3wk1oQU4HCl4EB4DGMfXQ9EBsnPyXlTRjGvNdVJHn6MxYY74Q_evYC6uQDZTNmCQmue4OVBnutZwtGvI_bdTWx3n5eJNwXBZNYI_HhhZsuKt889fbipkmlSZpkcl4xgorO9ul/s1600/Use-mask-compulsory.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="722" data-original-width="960" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgB4RvdCLV3wk1oQU4HCl4EB4DGMfXQ9EBsnPyXlTRjGvNdVJHn6MxYY74Q_evYC6uQDZTNmCQmue4OVBnutZwtGvI_bdTWx3n5eJNwXBZNYI_HhhZsuKt889fbipkmlSZpkcl4xgorO9ul/s1600/Use-mask-compulsory.jpg" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">लुम्बिनी नेत्र बिज्ञान अध्यन संस्थान तथा रिसर्च संस्थानले अस्पताल भित्र कोरोना रोकथाम को लागि जारि गरेको सूचना </td></tr>
</tbody></table>
<br /><div>
<span style="color: #274e13; font-family: Trebuchet MS, sans-serif;"><i>नोट: तपाई पनि आफ्नो आँखा सम्बन्धि लेख रचना तथा जानकारी हरु हामी लाइ पठाउन सक्नुहुन्छ, हाम्रो इमेल <b>eyehealthnepal@gmail.com</b> मा लेखि पठाउनु भएमा हामी हाम्रो यस पेज मा प्रकासन गर्ने छौ। </i></span></div>
</div>
Unknownnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6172884312478410528.post-19132087611297061042020-05-30T22:35:00.000+05:452020-05-30T22:35:07.712+05:45यसरि उत्पादन हुन्छ तिलगंगा आँखा अस्पतालमा कृतिम लेन्स <div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
हरेक कुरा आयात गर्ने नेपालले आँखाको कृतिम लेन्स भने निर्यात गर्छ ,<br />
<br />
तिलगंगा आँखा प्रतिष्ठानले उत्पादन गर्ने लेन्स हाल विश्व बजारमा खपत हुँदै आएको छ । वार्षिक ५ लाख लेन्स उत्पादन गर्दै आएको प्रतिष्ठानले विश्वका ७० देशहरुमा लेन्स खपत गर्दै आएको छ ।<br />
<br />
तिलगंगाले उत्पादन गर्ने लेन्स चीन, पाकिस्तान, भारत, थाइल्याण्ड इन्डोनेसिया लगायतका ७० देशमा निर्यात हुने गरेको छ । विश्वका ५३ लाख मोतियाविन्दु भएका व्यक्तिले तिलगंगा आँखा प्रतिष्ठानबाट उत्पादित लेन्सबाट नयाँ ज्योति पाइसकेका छन् ।<br />
<br />
मोतियविन्दुका कारण दृष्टि गुमाएका बिरामीका लागि तिलगंगा अस्पतालले उत्पादन गर्ने लेन्स प्रभावकारी बन्दै गएको छ । तिलगंगा आँखा प्रतिष्ठानले हाल दुई प्रकारका लेन्स उत्पादन गर्दै आएको छ । प्रतिष्ठानले पीएमएमए ( हार्ड) र फोल्डेबल (नरम) गरी दुई प्रकारका लेन्स उत्पादन र खपत गर्दै आएको छ ।<br />
<br />
<br />
यसरि उत्पादन हुन्छ तिलगंगा आँखा अस्पतालमा कृतिम लेन्स भिडियो हेर्नुहोस<br />
<br />
<br /></div>
<iframe allow="accelerometer; autoplay; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen="" frameborder="0" height="315" src="https://www.youtube.com/embed/ND8vLlY_8O0" width="560"></iframe></div>
Unknownnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6172884312478410528.post-58783952845537248102020-05-30T22:19:00.000+05:452020-05-30T22:19:08.790+05:45प्रोग्रेसिव लेन्स र बाइफोकल लेन्स (Progressive Vs Bifocal Lens) मा के फरक छ? कुन प्रयोग गर्नु राम्रो?<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;">प्रोग्रेसिव लेन्सहरू, किन बाइफोकलहरू भन्दा राम्रो छन्?</span><br />
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;"><br /></span>
<span style="font-family: "trebuchet ms" , sans-serif;">यदि तपाईं ४० बर्ष भन्दा बढी उमेरको हुनुहुन्छ र तपाईंको हालको चश्माले वा चस्माबिना सानो सानो अक्षर पढ्न गारो हुन थालेकोछ र टाढा लगेर हेर्दा अलि अलि सजिलो देखे जस्तो भएको छ भने तपाईलाइ चालिसे अर्थात् प्रेसबायोपिया (Presbyopia) को समस्या सुरु भएको भन्ने बुझिन्छ। </span><br />
<div>
<br /></div>
<div>
अब एसको लागि चस्मा जरुरि हुन्छ, चस्मामा धेरै ले लगाउने गरेको बाइफ़ोकल (Bifocal Glasses) र नया प्रबिधिको प्रोग्रेसिव लेन्स (Progressive Glasses) को बारेमा हामी यहाँ चर्चा गर्न गैरहेको छ। </div>
<div>
<br /></div>
<div>
<div>
<br /></div>
<div>
प्रोग्रेसिव लेन्स के हो?</div>
<div>
<br /></div>
<div>
प्रोग्रेसिव लेन्सहरू मल्टिफोकल आईग्लास लेन्सहरू हुन् जुन सिंगल भिजन लेन्सको रूपमा ठ्याक्कै मिल्दोजुल्दो छ अर्थात् बाइफ़ोकल मा जस्तो यस्मा नजिक को पावर को छुट्टै चद्रमा आकारको चक्का हुदैन, र हेर्दा निकै आकर्सक हुनुको साथै टाढा, मध्यम, र नजिक सबै दुरीको पावर बिस्तारै क्रमिक रुपमा बढाएर राखिएको हुन्छ अर्को शब्दमा, प्रोग्रेसिव लेन्सहरूले तपाईंलाई दु:खकष्ट बिनानै सबै ठाउँहरूमा स्पष्ट रूपमा देखाउन मद्दत गर्दछ </div>
</div>
<div>
<br /></div>
<div>
<br /></div>
</div>
<iframe allow="accelerometer; autoplay; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen="" frameborder="0" height="315" src="https://www.youtube.com/embed/PgTGNr3tE18" width="560"></iframe>
</div>
Unknownnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6172884312478410528.post-40842825292251523432020-05-29T22:12:00.000+05:452020-05-29T22:12:05.587+05:45के हो अल्छी आँखा, आँखा ‘अल्छी’ हुने कारण, लक्षण र उपचार<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
</div>
नमस्कार<br />
आँखा स्वास्थ्य नेपालको अर्को चेतनामुलक सामग्री "के हो अल्छी आँखा, आँखा ‘अल्छी’ हुने कारण, लक्षण र उपचारको" भिडियो हेर्नुहोला<br />
<br />
<iframe allow="accelerometer; autoplay; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen="" frameborder="0" height="315" src="https://www.youtube.com/embed/GOJc3j6Np10" width="560"></iframe></div>
Unknownnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6172884312478410528.post-48459193801304360922020-05-29T21:23:00.003+05:452020-05-29T21:25:22.759+05:45आँखा किन फरफराउँछ?<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<b><span style="color: #274e13;">आँखा किन फरफराउछ? कसरि कम गर्न सकिन्छ? </span></b><br />
<b><span style="color: #274e13;">आँखा फरफरायो भने के हुन्छ?</span></b><br />
<b><span style="color: #274e13;">कस्तो बेला आँखा अस्पताल जाने?</span></b><br />
<span style="color: #274e13;"><b><span style="color: blue;"><br /></span></b>
<b><span style="color: blue;">भन्ने बिषय समेटेर बनाइएको यस भिडियो हेर्नुहोला, अझै केहि जिज्ञासा भए कमेन्ट मा वा हाम्रो फेसबुकमा म्यासेज गर्नुहोला, </span></b><b>हाम्रो फेसबुक लाइक गर्न <a href="https://www.facebook.com/eyehealthinfo" target="_blank">यहाँ थिच्नुहोस </a></b></span><br />
<span style="color: #274e13;"><b><span style="color: blue;"><br /></span></b>
<b><span style="color: blue;"><br /></span></b></span></div>
<span style="color: #274e13;"><iframe allow="accelerometer; autoplay; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen="" frameborder="0" height="315" src="https://www.youtube.com/embed/8bnlwJr8hj0" width="560"></iframe></span></div>
Unknownnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6172884312478410528.post-11129327514943615512020-05-29T21:08:00.001+05:452020-05-29T21:08:07.020+05:45फेको र हातले गरिने मोतिबिन्दुको अप्रेसन कुन गर्ने ?<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh0R2z7do9NYlvXJOkYoJi_yJxS1tFUgqGc7rXEF7-270iO6f5TV0HT3MpRcXp9cuzOLBXRhy-mBFA6-RDFsCBBIg4jHg5Dd_JcVDrtCkBtdVMXk328LjURWcMHanuO0SXlKLCF8YK0ZA7n/s1600/dr-prachaand-gautam-vision-eye-hospital.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="मोतिबिन्दु" border="0" data-original-height="720" data-original-width="1280" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh0R2z7do9NYlvXJOkYoJi_yJxS1tFUgqGc7rXEF7-270iO6f5TV0HT3MpRcXp9cuzOLBXRhy-mBFA6-RDFsCBBIg4jHg5Dd_JcVDrtCkBtdVMXk328LjURWcMHanuO0SXlKLCF8YK0ZA7n/s640/dr-prachaand-gautam-vision-eye-hospital.png" title="मोतिबिन्दु" width="640" /></a></div>
<br />
मोतिबिन्दु भनेको आँखाको लेन्समा लाग्ने एक प्रकारको जालो हो, सामान्यतया यो उमेर बुढेसकालतर्फ ढल्कदैजादा लाग्ने गर्छ भने कुनै चोटपटक, जन्मजात, लगायत अन्यकारण ले लाग्ने गर्दछ, आज मैले यस मोतिबिन्दुको अप्रेसनको बिसयमा आमबिरामी हरुमा हुने दुबिधा हटाउने सोचले यस भिडियो मार्फत मोतिबिन्दुको अप्रेसन फेको र हातले गरिने मोतिबिन्दुको अप्रेसन कुन गर्ने बारेमा प्रस्ट पार्ने कोसिस गरेको छु हेरेर सल्लाह सुझाब दिनु हुन अनुरोध गर्दछ। </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
डा प्रचण्ड गौतम </div>
<div style="text-align: justify;">
भिजन आँखा अस्पताल </div>
<div style="text-align: justify;">
नेपालगंज बाँके </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
</div>
<iframe allow="accelerometer; autoplay; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen="" frameborder="0" height="315" src="https://www.youtube.com/embed/rR1JPYpwAk8" width="560"></iframe></div>
Unknownnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6172884312478410528.post-58659000665268688142018-11-14T10:26:00.002+05:452018-11-14T10:26:19.059+05:45आँखामा मधुमेहको असर, विश्व मधुमेह दिवस, डायवेटिक रेटिनोप्याथी दिवस<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<h2 style="text-align: justify;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhAWHetOQkU4OndJAv3IR4PWEjbXlajM6DktS9h5Lg0npt3srv34BL-YXUOKBzwXEQCHsFjLWOWv4uOGAmAq8lXi-W31aQGgzTpbU5rayE1ZnpaftrNn_BXc7NhJkH9b7S4FA-am6a8V3Zu/s1600/DR+day.jpg" imageanchor="1"><img alt="विश्व मधुमेह दिवस" border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhAWHetOQkU4OndJAv3IR4PWEjbXlajM6DktS9h5Lg0npt3srv34BL-YXUOKBzwXEQCHsFjLWOWv4uOGAmAq8lXi-W31aQGgzTpbU5rayE1ZnpaftrNn_BXc7NhJkH9b7S4FA-am6a8V3Zu/s1600/DR+day.jpg" title="" /></a></h2>
<h2 style="text-align: justify;">
विश्व मधुमेह दिवस , डायवेटिक रेटिनोप्याथी दिवस</h2>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
मधुमेह र परिवार भन्ने मुल भावका साथ यस वर्षको विश्व मधुमेह दिवस ‘<b>मधुमेह हरेक परिवारको सरोकार</b> ’ भन्ने नारा अनुरुप तिलगंगा आँखा प्रतिष्ठानले कार्तिक २५ देखि ३० गते सम्म मधुमेहको आँखामा असर सम्बन्धी सचेतना सप्ताहका रुपमा विशेष कार्यक्रमका साथ मनाउदै छ । यस अन्तर्गत मधुमेहको आँखामा असर सम्बन्धि स्वास्थ्य शिक्षा कार्यक्रम संचालन गरिएको छ । तिलगंगाले सुरु गरेको डायवेटिक रेटिनोप्याथी दिवस लाई यस बर्ष पनि निरन्तरता दिने घोषणा गरेको छ । </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
अन्तराष्ट्रिय मधुमेह संघका अनुसमर संसार भर ४२ करोड ५० लाख मानिस मधुमेह बाट ग्रसित छन् भने ३५ करोड २० लाख मानिस प्रकार २ मधुमेहको जोखिममा छन् । साथै आधा जनि मधुमेहका विरामीलाई आँफुलाई मधुमेह भएकै थाहा छैन । मधुमेहको जोखिम बढे सगै यसको दिर्घकालिन असर प्रत्यक परिवारमा देखिने प्राय निस्चितनै छ । त्यसैले, हरेक परिवारको मधुमेह व्यवस्थापन, रोकथाम तथा शिक्षा प्रतिको भुमिकालाई व्यापक बनाउने अभियान अनुरुप यस बर्ष ‘मधुमेह ः हरेक परिवारको सरोकार ’ भन्ने नारा अनुरुप विश्व भर मनाईदै छ ।</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
डायवेटिक रेटिनेप्याथी मधुमेहको जटिलता मध्य एक प्रमुख अवस्था हो । मधुमेह भएको २० वर्षमा पहिलो प्रकारको करिव सबै र दोश्रो प्रकारको मधुमेहमा करिव २ तिहाई विरामीको आखाँको पर्दा अर्थात रेटिनामा असर परिसकेको हुन्छ । आँखाको पर्दामा असर गरेपनि यसको लक्षण तत्कालै नदेखिन सक्छ । आँखामा धेरै असर गरिसकेपछि मात्र रोगका बारेमा थाहा हुन सक्छ जति वेला उपचार पश्चात पनि राम्रो दृष्टि फर्काउन गाह्रो हुन्छ । मधुमेहले आँखाको पर्दाको रक्तकोशिकाहरुमा असर गरि पर्दाको रक्तसंचारमा प्रभाव पार्दछ । जसले गर्दा पर्दाको दृष्टि केन्द्रमा सुजन तथा रक्तश्राव हुनगई दृष्टि कमजोर हुन जान्छ । संसारमा कुल अन्धोपना मध्ये ४ दशमलव ८ प्रतिशत अन्धोपना यहि डायवेटिक रेटिनोपेथीको कारणले हुने गरेको र आँखामा मधुमेहले पार्ने असर बारे जनचेतनाको अभावले गर्दा बिरामी निकै ढिला अस्पताल आउने गरेको पाईएको छ ।</div>
<div style="text-align: justify;">
मधुमेहले शरीरका अन्य भागहरु जस्तै आँखाको दृष्टि पर्दाको (रेटिना) रक्त नसाहरुमा पनि असर गर्दछ । आँखाको पर्दा आँखाको भित्री भागमा रहेको दृष्टिका लागि अत्यन्तै महत्वपूर्ण स्नायु तन्तुले बनेको पारदर्शी झिल्ली हो । मधुमेहले असर गर्दा सुुरुमा आँखाको पर्दामा रक्तस्राव हुने, चिल्लो पदार्थ जम्मा हुने र सुजन देखापर्छ । समयमै उपचार नभए अत्यधिक रक्तस्राव भई आँखाको दृष्टि सधैंका लागि गुम्ने खतरा हुन्छ । मधुमेहले गर्दा आँखाको रेटिनामा देखिने यि असरहरुलाई नै डाइबेटिक रेटिनोपेथी भनिन्छ । समयमै ध्यान नपुर्याउने हो भने यसको असरले दृष्टि कमजोर पार्नुका साथै व्यक्तिलाई अन्धोसमेत बनाउन सक्छ ।</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
मधुमेह रोगको पहिचान हुनासाथ र आँखा डाक्टरको सल्लाह अनुसर नियमित रुपमा आँखा परिक्षण गराऔ । त्यसैले समयमै मधुमेह रोग र यसबाट हुनसक्ने असरहरुका बारेमा आफू पनि सचेत बनौ र अरुलाई पनि सचेत गराऔ ।</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
</div>
<iframe allowfullscreen="true" allowtransparency="true" frameborder="0" height="315" scrolling="no" src="https://www.facebook.com/plugins/video.php?href=https%3A%2F%2Fwww.facebook.com%2Feyehealthinfo%2Fvideos%2F430584267510271%2F&show_text=0&width=560" style="border: none; overflow: hidden;" width="560"></iframe></div>
Unknownnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6172884312478410528.post-40571054007589059102018-09-11T13:54:00.002+05:452018-09-11T13:54:24.425+05:45दृष्टिविहीनको उपचारका लागि वैज्ञानिकहरुले गरे ‘बायोनिक आई’ को प्रिन्ट<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgou_2YuL8Kixmicth8QwkQnF2g8LxhT3RA7Kh0btXx31CkWyY1p9-1vdsyMXvEyw5u0FzCJXY7EpNtoxEHsxpsw6s2UtUpqdYmeYCraY4CDXcl1qwb1EA72Lf1PCniVpzivGhBsuLEDUhg/s1600/bionic+eye.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="400" data-original-width="770" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgou_2YuL8Kixmicth8QwkQnF2g8LxhT3RA7Kh0btXx31CkWyY1p9-1vdsyMXvEyw5u0FzCJXY7EpNtoxEHsxpsw6s2UtUpqdYmeYCraY4CDXcl1qwb1EA72Lf1PCniVpzivGhBsuLEDUhg/s1600/bionic+eye.jpg" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
काठमाडौँ — वैज्ञानिकहरुले पहिलो पटक कृत्रिम आँखाको नमुनाको थ्रीडी प्रिन्ट निकाल्न सफल भएका छन् । ‘बायोनिक आई’ भनिएको यो कृत्रिम आँखामा लाइट रिसेप्टर (प्रकाश वा रसायनिक संकेतहरु प्राप्त गर्ने) समेत जडान गरिएको छ ।</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
शोधकर्ताहरुका अनुसार ‘बायोनिक आई’को प्रयोगबाट दृष्टिविहिन भएकाहरुले भविष्यमा देख्न सक्ने छन् । घुमाउरो सतहमाथि इलेक्ट्रोनिक्स प्रिन्ट निकाल्न कठिन मानिएकै अवस्थामा उनीहरुले यसमा पाएको सफलतालाई कोशेढुंगा भनेका छन् ।</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
अमेरिकास्थित युनिभर्सिटी अफ मिनिसोटाका वैज्ञानिकहरुले काँचको अर्धगोलाकार टुक्रामाथि कृत्रिम आँखाको नमुनाको थ्रीडी प्रिन्ट तयार गरेका हुन् । अर्धगोलाकार सतहमा प्रकाश ग्रहण सक्ने उपकरण मुद्रित गरिएको यो पहिलो हो । यसले कुनै पनि दृष्टिविहिनलाई हेर्नका लागि सहयोग पुग्छ ।</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
‘बायोनिक आई’ बारेको अनुशन्धान रिपोर्ट ‘एडभान्स मेटेरियल्स’ मा हालै प्रकाशित छ । रिपोर्टका लेखकले थ्रीडी मुद्रित उपकरणहरुका लागि पेटेन्टको पनि दाबी गरेका छन् । मिनिसोटा विश्वविद्यालयमा मेकानिकल इन्जिनियरिंगका सह–प्राध्यापक बेन्जामिन मेहुघ र अनुशन्धान रिपोर्टका सह–लेखक माइकल म्याकअल्पाइनले भने, ‘बायोनिक आँखालाई सामान्यतया विज्ञान कथाका रुपमा लिने गरिन्थ्यो । तर अब हामी एउटा बहुमुल्य थ्रीडी प्रिन्टरको उपयोग गर्दै त्यसको नजिक पुगिसकेका छौं । दृष्टिविहिनहरुलाई अब दृष्टि प्राप्त हुन्छ ।’</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
अनुशन्धानकर्ताले एउटा अर्धगोलाकार ग्लास डुमलाई घुमारो सतहमा मुद्रित गर्न नसकिने चुनौतिलाई चिरेका छन् । आफ्नो कस्टम–निर्मित थ्रीडी प्रिन्टरको उपयोग गर्दै उनीहरुले चाँदीका कणको मसिबाट प्रिन्ट निकालेका थिए । शोधकर्ताहरुले फोटो डाइओड्स प्रिन्ट गर्नका लागि अर्धचालक पोलिमर सामग्रीहरुको उपयोग गरेका थिए । प्रकाश परावर्तित गर्ने यो सामग्री बनाउन लगभग एक घन्टामा लाग्छ ।</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
म्याअल्पाइनले भने, ‘यो प्रक्रियाको सबैभन्दा आश्चर्यजनक हिस्सा भनेको पुर्ण रुपमा थ्रीडी मुद्रित अर्धचालकबाट प्राप्त विद्युतमा प्रकासलाई परावर्तित गर्नमा २५ प्रतिशत दक्षता हासिल गर्नु हो ।’ उनले आफूहरुसंग उपलब्ध सक्रिय इलेक्ट्रोनिक्सको प्रयोग गरि नियमित रुपमा प्रिन्ट गर्दै आएकै बताए । ‘अब घुमाउरो सतहमाथि प्रिन्ट निकाल्न सफल भएका छौं,’ उनले भने ।</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
म्याकअल्पाइन नेतृत्वको टोली थ्रीडी प्रिन्टिङ, इलेक्ट्रोनिक्स र जीवविज्ञानलाई एकिकृत गर्ने एउटा मञ्चका लागि काम गर्ने रुपमा चिनिन्छन् । यो टोलीलाई केही वर्षअघि ‘बायोनिक कान’ प्रिन्ट गर्नका लागि ध्यान केन्द्रित भएको । त्यसयता गरिएका प्रयासहरुका कारण सर्जिकल प्रयाक्टिस, इलेक्ट्रोनिक फेब्रिक्सका लागि थ्रीडी प्रिन्ट गर्न थालेको थियो । भित्री हाड भाँचिएको अवस्थामा थ्रीडी प्रिन्टको उपयोग गरि त्यसलाई दुरुस्त बनाउन सकिने उपकरणको पनि अविष्कार गरिसकेका छन् ।</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
म्याअल्पाइनलाई बायोनिक आंखा बनाउनुको कारण व्यक्तिगत छ । ‘मेरी आमाको एउटा आखा अन्धो छ । जब म आफ्नो कामबारे आमासंग कुरा गर्छु, उहाँले संधै भन्नु्ुहुन्छ, तिमी मेरो लागि बायोनिक आखा कहिलेसम्म प्रिन्ट गर्छौं ।’ आमाको यही सोचका कारण यो दिशातिर आफू अग्रसर भएको उनी बताउँछन । अगामी चरणमा बढी प्रकास ग्रहण गर्ने प्रोटोटाइप बनाउनमा अग्रसर भएको बताए । ‘हामी सफल पनि भएका छौं,’ उनले भने ।</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
म्याकअल्पाइनले हाल एउटा नरम गोलाकार सामग्रीमाथि प्रिन्ट निकाल्न अत्यन्तै सजिलो उपायहरुको खोजीमा जुटेका छन् , जसलाई वास्तविक आखाँमा लगाउन सकिनेछ । अगामी ५ वर्षमा १३ पिक्सेल क्षमताको बायोनिक आइबल दृष्टिविहिनको आँखामा जडान गर्ने योजना रहेको अनुशन्धान टोलीले जनाएको छ ।</div>
<div style="text-align: justify;">
(एजेन्सीको सहयोगमा)</div>
</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
दिनेश यादव, कान्तिपुर राष्ट्रिय दैनिक</div>
</div>
Unknownnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6172884312478410528.post-86113134779943630072018-07-17T10:14:00.001+05:452018-07-17T10:14:53.077+05:45बालबालिकाको आँखा क्यान्सर : डा. बेन लिम्बू<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div style="text-align: justify;">
बालबालिकाको आँखा क्यान्सर, <span style="background-color: #f8f8f8; font-family: "Noto Sans", sans-serif; font-size: 15px;"> </span><span class="author" style="box-sizing: border-box; font-family: "Noto Sans", sans-serif; font-size: 15px;">डा. बेन लिम्बू</span></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiTRiO5DtSyI0gtAOnR6g_O6uQbgWZ8C5cXGFncXl46PQRyG8Tsduzx1N2i9t565mzEjY1NooIZRimn34cvlcoQ8ti8bwGXq4IlXu1ysoPcOCP24oajqubiZR23bCBPw0gBySSVwXr2MrB_/s1600/Dr+ben+limbu.JPG" imageanchor="1"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiTRiO5DtSyI0gtAOnR6g_O6uQbgWZ8C5cXGFncXl46PQRyG8Tsduzx1N2i9t565mzEjY1NooIZRimn34cvlcoQ8ti8bwGXq4IlXu1ysoPcOCP24oajqubiZR23bCBPw0gBySSVwXr2MrB_/s1600/Dr+ben+limbu.JPG" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
रेटिनोब्लास्टोमा पाँच वर्षमुनिका बालबालिकाको आँखाको पर्दामा हुुने एक प्रकारको आँखा क्यान्सर हो । यो प्रायः नवजात शिशुु तथा २ वर्षमुुनिका बालबालिकामा देखिन्छ । २० हजार नवजात शिशुु जन्ममध्ये एक जनामा देखिने यो रोगले बालबालिकामा हुुने सम्पूर्ण क्यान्सरको ५ प्रतिशत ओगटेको छ । हाल तिलगंगा आँखा प्रतिष्ठानमा मात्र यस रोग लागेका सरदर नयाँ बिरामी २० देखि ३० प्रतिशतसम्म आउने गरेका छन् भने त्यसमध्ये ६० देखि ७० प्रतिशत बिरामीचाहिँ यसकै कारण आँखा नै निकाल्नुपर्ने गम्भीर अवस्थामा हुने गरेका छन् ।</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
यो रोग समयमै पत्ता नलागी उपचार नभएमा बालबालिकाको दृष्टि गुम्नुुका साथै शरीरको अन्य अङ्गमा फैलिएर ज्यानसमेत जान सक्छ । तर प्रारम्भिक अवस्थामा नै पत्ता लगाई उपचार गरेमा समाधान हुन सक्छ ।</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
रेटिनोब्लास्टोमाको प्रमुुख लक्षण आँखाको कालो नानीको बीच भागमा असाधारण सेतो ज्योति देखिनु हो । यस्तो लक्षण देखिए तापनि बालबालिका भने स्वस्थ नै देखिन्छन् । जसका कारण बालबालिका तथा अभिभावकलाई यो विषयमा थाहा हुदैन र उपचारका लागि ढिलो हुने कारणमध्ये यो पनि एक हो । यसका साथै रंगीन फोटोमा आँखाको नानी सेतो देखिनु अथवा दुवै आँखाको नानी उस्तै नदेखिनु, आँखा डेढो हुनु, आँखा रातो हुनु, दुख्नु, दृष्टि कम हुनु यसका अन्य लक्षण हुन् ।</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
कतिपय बालबालिकामा यी माथिका लक्षण नदेखिन पनि सक्छ । यस्तो हुँदा पनि उपचार नभएमा आँखाको डल्लो बाहिर निस्कने तथा आँखाको आकार असामान्यरूपमा बढिरहने हुन सक्छ । यो क्यान्सर बिस्तारै आँखाको बाहिर तथा शरीरको अन्य अङ्ग जस्तै दिमाग, कलेजो, बोनम्यारो आदिमा फैलिएर बच्चाको ज्यानसम्म जाने जोखिम रहन्छ ।</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
हाम्रो समाजमा आँखा डेढो भएका तथा कालो भागको बीच भाग सेतो भएका बालबालिकालाई भाग्यमानी ठान्ने चलन छ । र, यी पनि रोगको लक्षण हुन सक्छन् भन्ने ज्ञान छैन । कतिपय मानिसले भने यी लक्षणका जटिलता बुझेका हँुदैनन् । कतिपय अस्पताल जानमा ढिलाई गर्छन् । यिनै कारणले गर्दा यो रोग लागेका बालबालिकालाई अस्पताल ल्याउँदा रोग जटिल अवस्थामा पुगिसकेको हुन्छ । विकसित देशमा यस रोगबाट प्रभावित बालबालिकाको मृत्युदर ३ प्रतिशतमात्र भए पनि विकासोन्मूख देशमा अस्पताल लान ढिलो भएकै कारण यो प्रतिशत ३५ सम्म पुगेको देखिन्छ ।</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
यो रोग लागेका बालबालिकामध्ये ६० प्रतिशतमा एउटामात्र आँखामा असर देखिन्छ भने ४० प्रतिशतमा दुवै आँखामा रोग देखिन्छ । दुवै आँखमा देखा परेमा यो रोग वंशाणुगत हुने तथा शरीरका अन्य भागमा पनि क्यान्सर देखिने सम्भावना धेरै हुन्छ । यो रोग लागेका बिरामीका परिवारका अन्य सदस्यमा पनि यो रोग हुन सक्ने भएकाले सबैले जाँच गराउनुपर्छ ।</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
यो रोग प्रारम्भिक अवस्थामै पत्ता लागेमा आँखा तथा दृष्टिलाई ठूलो हानि नहुने गरी लेजर जस्ता साधारण प्रक्रियाद्वारा उपचार गर्न सकिन्छ भने ढिलो भएमा ज्यान जोगाउनका निम्ति आँखाको डल्लो निकाल्ने तथा आँखा वरिपरिका भाग र हड्डी निकाल्ने जटिल शल्यक्रिया गर्नुपर्ने हुन्छ । तिलगंगा आँखा प्रतिष्ठानमा भएको एक अनुसन्धानमा आँखासहित आँखा वरपरका हड्डीसमेत निकालिने जटिल शल्यक्रियाको प्रमुख कारणमध्ये ३२.१ प्रतिशत रेटिनोब्लास्टोमा भएको देखिन्छ । लेजर तथा शल्यक्रिया बाहेक केमोथेरापी र रेडियोथेरापी पनि रोगका प्रमुख उपचार पद्धतिमा पर्छन् ।</div>
</div>
Unknownnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6172884312478410528.post-25935282096024565312018-07-17T09:45:00.002+05:452018-07-17T09:45:16.000+05:45बालबालिकाको आँखा कसरी सुरक्षित राख्ने ?<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
शरीरको सबैभन्दा महत्वपूर्ण अंग के ? यसको यही भन्ने जवाफ छैन । सबै अंगको आ-आफ्नै महत्व छ । हाम्रो शरीरमा आँखा महत्वपूर्ण पाटो हो । यहाँ म संसार हेर्न मद्धत गर्ने आँखा कसरी स्वस्थ राख्ने भन्नेबारे कुरा गर्दै छु ।<br />
<br />
आँखा स्वच्छ तथा सुन्दर हुँदा मात्रै त्यसले सुन्दर संसार देख्न सक्छ । त्यसलाई हेरविचार गर्यौँ भने त्यसले हाम्रो हेरविचारमा सहयोग गर्छ ।<br />
<br />
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEirncgsHIH6ItJFRxMts1c24bSXGbyc2iRQLEIFG7RRPRAV9yyoaKfG1rnnU4lvjl8Mq5u1Lv-NLUMtiHuoHD4u4PtDfhKpIjnT6gR7QayNEh2J1Z-8wLKovrqcWVqZvjHCl8ciYCBa7Yjn/s1600/child+eye.png" imageanchor="1"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEirncgsHIH6ItJFRxMts1c24bSXGbyc2iRQLEIFG7RRPRAV9yyoaKfG1rnnU4lvjl8Mq5u1Lv-NLUMtiHuoHD4u4PtDfhKpIjnT6gR7QayNEh2J1Z-8wLKovrqcWVqZvjHCl8ciYCBa7Yjn/s1600/child+eye.png" /></a><br />
<h3 style="text-align: left;">
बाल आँखा एउटा गहन विषय</h3>
<br />
धेरैलाई लाग्न सक्छ आँखा त बुढाबुढी भएपछि कमजोर हुन्छ, त्यो बुढाबुढीलाई लाग्ने रोग हो । तर, कुरा त्यस्तो होइन । बाल आँखा स्वास्थ्य पनि उत्तिकै महत्वपूर्ण र संवेदनशील हुन्छ जति प्रौढ र बृद्धबृद्धाको ।<br />
<br />
शरीर विज्ञानले पनि बाल आँखा रोग एउटा छुट्टै र गहन विषय भएको बताउँछ । यसले बालबालिकाको दृष्टि एवं अन्य आँखासम्बन्धी रोगहरुको बारेमा जाँच, उपचार र परामर्श गर्दछ ।<br />
<br />
संसारमा झण्डै डेढ लाख बालबालिकाहरु अन्धोपनका शिकार छन् । जसमध्ये झण्डै दुई तिहाई एसिया तथा अफ्रिकी मुलुकहरुमा छन् ।<br />
<br />
संसारमा अन्धोपनको प्रमुख कारण मोतिबिन्दु, जलबिन्दु, नानीसम्बन्धी समस्या, पर्दासम्बन्धी समस्याहरु हुन् । तर, बाल अन्धोपनलाई एउटा बालकले आफ्नो जीवनभर अन्धो भएर बाँच्नुपर्ने अवधिको रुपमा हामीले मापन गर्ने हो भने यो मोतिबिन्दु पछि संसारमा अन्धोपन गराउने प्रमुख कारकको रुपमा देखिन्छ ।<br />
<h3 style="text-align: left;">
बालबालिका समस्या बताउन सक्दैनन्</h3>
<br />
विश्व स्वास्थ्य संगठनले बाल अन्धोपनलाई आफ्नो प्रमुख प्राथमिकताका रोगहरुको सूचीमा राखेको छ ।<br />
<br />
नेपाल जस्तै अन्य विकासोन्मुख देशमा लाग्ने बाल अन्धोपनसम्बधी झण्डै दुई तिहाई रोगहरु समयमै पत्ता नलागेर वा उपचार नपाएर भएको छ । यसलाई हटाउन सकिन्छ ।<br />
<br />
बालबालिकाका आँखासम्बन्धी समस्याहरु ठूला व्यक्तिमा हुने समस्याभन्दा निकै भिन्न तरिकाले हुन्छन् । यीनलाई गर्ने जाँच र उपचार पद्धति पनि भिन्न हुन्छ ।<br />
<br />
साना केटाकेटीहरु आफ्ना आँखामा हुने आँखा दुख्ने, रातो हुने, दृष्टि कमजोर हुने जस्ता समस्या र त्यसका लक्षणबारे केही भन्न सक्दैनन् । बाल अवस्थामा लागेका आँखाका रोगहरु समयमै पत्ता लगाएर उपचार गर्न नसके आँखा अल्छि भएर जान्छ । त्यस्तो अल्छि आँखाको उपचार ठूलो भएपछि सम्भव हुँदैन ।<br />
<br />
<h3 style="text-align: left;">
यस्ता छन् बालबालिकाको आँखामा देखिने प्रमुख समस्या</h3>
<br />
दृष्टिदोष (रिफ्रिक्टिभ एरर), अल्छि आँखा (एमब्लायोपिया), छड्के आँखा, जन्मजात हुने मोतिबिन्दु, जलबिन्दु, आँखामा लाग्ने चोटपटक, संक्रमण (आँखा पाक्ने) र एलर्जीसम्बन्धी समस्याहरु साथै रतन्धो आदि प्रमुख हुन् ।<br />
<br />
यसका साथै पर्दा सम्बन्धी समस्याहरु, जस्तै ‘रेटिनोप्याथी अफ प्रिम्याच्योरिटी’, ‘रेटिनैटीस पिग्मेंटोसा’ ‘रेटिनल डिसट्रोफी इत्यादी पनि आँखामा देखा पर्ने महत्वपूर्ण रोगहरु हुन् ।<br />
<br />
यस्ता हुन्छन् लक्षण<br />
<br />
१. आँखाको कालो नानीमा सेतो देखिनु<br />
<br />
२. कुनै पनि वस्तु हेर्दा मुन्टो तथा अनुहार बङ्ग्याउनु<br />
<br />
३. आँखा छड्के देखिनु<br />
<br />
४. आँसु आउनु, धेरै आँखा झिम्क्याउनु वा रातो हुनु<br />
<br />
५. आँखा चिलाइरहनु<br />
<br />
६. टेलिभिजनलाई नजिकबाट हेर्नु ।<br />
<br />
<h3>
के गर्ने त ?</h3>
<br />
यदि कुनै बच्चामा यस्ता लक्षणहरु देखिएमा तुरुन्तै आँखा जाँच गराउनु पर्दछ । त्यसबाहेक, सबै बालबालिकाका आँखा कम्तिमा पनि जन्मेको ४५ दिन देखि दुई महिनामा एक पटक, ६ महिनामा एक पटक, स्कूल भर्नाको समय (३-४ वर्ष) मा एक पटक जँचाउनु पर्छ ।<br />
<br />
पछि ८-१० वर्ष नपुगुन्जेलसम्म प्रत्येक वर्ष आँखा जाँच गराउनु पर्छ । यसका साथै कम तौल भएका र उमेरभन्दा पहिले जन्मिएका शिशुहरु (प्रिम्याच्योर बेबी) को आँखा जाँच जन्मेको एक महिनादेखि ६ हप्ताभित्रमा गराउनु पर्दछ ।<br />
<br />
<h3 style="text-align: left;">
एक प्रमुख समस्याः दृष्टिदोष (रिफ्रिक्टिभ एरर)</h3>
<br />
यो बालबालिकामा सबैभन्दा बढी देखिने आँखाको समस्या हो । यी विभिन्न प्रकारका हुन्छन् जसलाई अंग्रजीमा मायोपिया हैपरमेट्रोपिया, अस्टिगमाटिज्म भनिन्छ ।<br />
<br />
आँखामा राम्रोसँग किरण परिवर्तन नहुँदा यो समस्या देखिन्छ । मायोपिया धेरैजसो स्कूले केटाकेटीमा पाइन्छ । साधारणतया यो रोगभन्दा पनि आँखामा हुने एउटा यस्तो अवस्था हो जसलाई ‘फिजिओलोजिकल मायोपिया’ पनि भनिन्छ ।<br />
<br />
<h3 style="text-align: left;">
यस्ता छन् दृष्टिदोषका लक्षण</h3>
<br />
स्कूले केटाकेटीमा टाढाको बस्तु (खासगरी कक्षाकोठामा) हेर्न गाह्रो हुनु, टेलिभिजन धेरै नजिकबाट हेर्न मन पराउनु, आँखा डेढो हुनु, मुन्टो बङ्गयाएर वा छड्के गरेर हेर्नु, र पटक पटक आनो आइराख्नु पनि दृष्टिदोषका लक्षणहरु हुन् ।<br />
<br />
यस्ता लक्षणहरु देखा परेमा तुरुन्तै नजिकैको आँखा अस्पतालमा लैजानु पर्छ । अर्को महत्वपूर्ण कुरा, कतिपय बालबालिकामा दृष्टिदोषका लक्षण नदेखिन पनि सक्छ । यसैले सबै आमाबाबुले ध्यान दिनुपर्ने महत्वपूर्ण कुरा के छ भने, प्रत्येक केटाकेटीको नियमित दृष्टि परिक्षण गर्न अत्यन्त जरुरी हुन्छ ।<br />
<h2 style="text-align: left;">
धेरैले सोध्ने केही प्रश्न</h2>
<br />
धेरै मानिसमा आँखामा हुने दृष्टिदोष बारे गलत धारणाहरु पाएको छु । मैले प्रत्येक जस्तो दिन सुन्ने र भोग्ने गरेका केही प्रश्नहरु यस्ता छन्<br />
<br />
१. यति सानो उमेरमा नै आँखा कमजोर हुन्छ र ?<br />
<br />
२. यति सानो उमेरमा नै चस्मा लगाउन पर्छ र ?<br />
<br />
३. ओहो ! मेरो बच्चाले चस्मा कसरी लगाउँछ ?<br />
<br />
४. चस्मा लगाइदिएमा आँखा झन् झन् कमजोर बन्ने र चस्माको पावर बढाउनुपर्ने हुँदैन र ?<br />
<br />
५. अलि ठूलो भएपछि लगाए हुँदैन र ?<br />
<br />
तपाईंहरु यस्ता गलत धारणालाई हटाउनु होस् । धेरैजसो दृष्टिदोष एकपटक देखा परेपछि अलिअलि बढ्दै जान्छ । तर आँखाको पावर कति छ भन्दा पनि चस्मा लगाएपछि कति दृष्टि आउँछ कति भन्ने कुरा महत्वपूर्ण हुन्छ ।<br />
<br />
दृष्टिदोषको समयमै उपचार नगरेमा आँखा अल्छि भएर जान्छ । यदि चाहिने जति पावरको चस्मा लगाउँदा पनि दृष्टि नआएमा त्यस्तो अवस्थालाई अल्छि आँखा भनिन्छ । यदि आँखा अल्छि देखिएमा यसको समयमै उपचार जरुरी छ ।<br />
<br />
यी सबै रोग यदि समयमै पत्ता लगाएमा उपचार सम्भव हुन्छन् । तर उपचारमा ढिलाई गरेमा पछि उपचार गराए पनि बालबालिकाको दृष्टि आउने सम्भावना न्यून हुन्छन् ।<br />
<br />
यी रोग पत्ता लगाउने उपाय भनेको पहिलो कुरा रोगका केही सामान्य लक्षणहरुको बारेमा जानकारी राख्नु नै हो । दोस्रो, प्रत्येक बालबालिकाको समय समयमा आँखा जाँच गराउनु नै राम्रो उपाय हो । समयमै सचेत हुनुहोस् ।<br />
<br />
(डा. सृजना अधिकारी नेपाल तिलगंगा आँखा प्रतिष्ठानका वरिष्ठ बाल नेत्र रोग विशेषज्ञ एवं शल्यचिकित्सक हुन् ।)<br />
<br />
<a href="https://www.onlinekhabar.com/2018/06/683589" rel="nofollow" target="_blank">Source: https://www.onlinekhabar.com/2018/06/683589</a></div>
Unknownnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6172884312478410528.post-50107715893412843772018-07-17T09:19:00.003+05:452018-07-17T09:19:40.431+05:45मोतिबिन्दुबाट महिला बढी जोखिममा, यसरी सकिन्छ बच्न<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
काठमाडौं । आँखाको मोतिविन्दु रोगका पुरुषको तुलनामा बढी देखिने गरेको चिकित्सकहरुले बताएका छन् । तिलगंगा आँखा प्रतिष्ठानकी वरिष्ठ नेत्ररोग तथा पर्दा रोग विशेषज्ञ डा. रवा थापाका अनुसार मोतिविन्दु रोगको जोखिम ५० नाघेका मानिसमा बढी हुन्छ । त्यसमा पनि पुरुषको औषत आयुभन्दा महिलाको औषत आयु बढी हुने भएकाले मोतिबिन्दु पनि उनीहरुको तुलनामा महिलामा बढी देखिने गरेको छ । डा. थापाका अनुसार पछिल्लो समय ग्रामीण भेगका महिलाहरुमा मोतिबिन्दुबाट अन्धोपना समस्या बढी देखिने गरेको छ ।<br />
<br />
“अधिकांश महिला आँखा बचाउन नसक्ने अवस्थामा अस्पताल आइपुग्ने गरेका छन्,” डा. थापाले भनिन्, “आँखा रोगमध्ये मोतिबिन्दुका रोगी ३० देखि ४० प्रतिशतमात्र उपचारको पहुँचमा पुग्नेगरेका बिरामीमध्ये महिलाको उपस्थित निकै कम हुने गरेको छ ।”<br />
<br />
त्यसैगरी, विश्व स्वास्थ्य संगठनका अनुसार विश्वमा २ करोड महिलाहरुमा मोतिबिन्दुका कारण अन्धोपनाको समस्या देखापरेको छ । १२ करोड महिलाहरुमा आँखासम्बन्धी विभिन्न समस्या छ । ईन्टरनेसनल एजेन्सी फर द प्रिमेन्सन अफ व्याईन्डनेसको अध्ययनअनुसार सन् २०५० सम्ममा महिलामा मोतिविन्दुबाट अन्धोपनाको समस्या ३ गुणाले बढ्ने देखाएको छ । दिगो विकास लक्ष्यले सन् २०२० सम्ममा आँखा स्वास्थ्य उपचारमा महिला र बालबालिकाको पहुँच बढाउने लक्ष्य राखेको छ ।<br />
<br />
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjtL2puTBTKTkREXdEfCRmSF5SnIIACEh2AKm1RI5NZChbS0gOSoDk25u58GWNGskGng5S8ZTxFXLj9lfswRvDhbEaw1EY8jKCQMCIZSEVbkhIk-cqCrS6DgAFwWfbrridqPIHxWQHGb5bY/s1600/Intumescent_cataract.jpg" imageanchor="1"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjtL2puTBTKTkREXdEfCRmSF5SnIIACEh2AKm1RI5NZChbS0gOSoDk25u58GWNGskGng5S8ZTxFXLj9lfswRvDhbEaw1EY8jKCQMCIZSEVbkhIk-cqCrS6DgAFwWfbrridqPIHxWQHGb5bY/s320/Intumescent_cataract.jpg" width="320" /></a><br />
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjmtcK9j71oaAogGNG_ATxviXznfj9xlE3sRHYD16QSY-eAJVTb0xXGK4Pjs7cA2ktWBm7vJFTyMmFoB0majy2VHZzqvAFiTcgOlRu1DGUVjZBb16rvXHxsT_RZiSNCsYpjZ1vnyq1pRDY5/s1600/Intumescent_cataract.jpg" imageanchor="1"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjmtcK9j71oaAogGNG_ATxviXznfj9xlE3sRHYD16QSY-eAJVTb0xXGK4Pjs7cA2ktWBm7vJFTyMmFoB0majy2VHZzqvAFiTcgOlRu1DGUVjZBb16rvXHxsT_RZiSNCsYpjZ1vnyq1pRDY5/s1600/Intumescent_cataract.jpg" /></a><br />
<h2 style="text-align: left;">
मोतिबिन्दु के हो ?</h2>
नेपालमा पनि अन्धोपन तथा न्यून दृष्टि गराउने आँखाको समस्याहरु मध्ये मोतिबिन्दु प्रमुख कारण हो । मोतिबिन्दु भन्नाले आँखाको लेन्सको पारदर्शितामा कमि (धमिलोपना) आउने दृष्टि क्षमतामा कमी हुनु भन्ने बुझिन्छ । मोतिबिन्दु प्राय ५० वर्ष उमेर नाघेका मानिसमा देखा पर्नेहुन्छ । प्रतिष्ठानकी वरिष्ठ नेत्ररोग तथा पर्दा रोग विशेषज्ञ डा. रवा थापाका अनुसार आँखाको लेन्स पारदर्शी हुन्छ । यो मुख्यतः प्रोटिन र पानी मिलेर बनेको हुन्छ । मोतिबिन्दु रोगमा पारदर्शी हुनुपर्ने लेन्स विभिन्न कारणले गर्दा विस्तारै अपारदर्शी हुन जान्छ, जसले गर्दा रेटिनामा बन्ने आकृति स्पष्ट हुँदैन र व्यक्तिको दृष्टि कमजोर हुँदै जान्छ । <br />
<br />
मोतिबिन्दु पूर्णरुपमा क्लिनिकल्ली नै पत्ता सकिन्छ । मोतिबिन्दु छ कि छैन भनेर पत्ता लगाउनका लागि दृष्टि विशेषज्ञ विभिन्न किसिमका जाँच गर्छन् । आँखाको देख्ने क्षमता वा भिजुअल एक्युटी, स्लिट ल्याम्प आदिबाट मोतिबिन्दुको अवस्था पत्ता लगाउन सकिन्छ । डा. थापाले बताइन्, “मोतिबिन्दुको सबैभन्दा प्रभाबकारी उपचार नै शल्यक्रिया हो । यो रोग औषधीले ठिक हुँदैन ।”<br />
<h3 style="text-align: left;">
मोतिबिन्दुका लक्षण</h3>
<br />
<ul style="text-align: left;">
<li>दृष्टि धमिलो भएर जाने, एउटै वस्तु दुइटा देखिने</li>
<li>उज्यालोमा हेर्दा गाह्रो हुने वा तिरमिराउने ।</li>
<li>अँध्यारोमा हेर्न गाह्रो हुने, चश्माको पावरमा परिवर्तन आइरहने </li>
<li>रंगहरु फरक देखिन थाल्ने आदि ।</li>
</ul>
<br />
<h3 style="text-align: left;">
मोतिबिन्दुबाट कसरी बच्ने ?</h3>
<br />
<ul style="text-align: left;">
<li>आँखालाई चोटपटकबाट जोगाउने</li>
<li>चुरोट तथा सुर्तीजन्य पदार्थको सेवन नगर्ने</li>
<li>पोषिलो खाना, सागसब्जी, तथा फलफूलको नियमित सेवन गर्ने</li>
<li>नियमित आँखाको परिक्षण गराउने</li>
<li>गर्भावस्थामा आमाको उचित हेरचाह गर्ने</li>
</ul>
<br />
<a href="http://baahrakhari.com/news-details/56004/2018-05-24#.WwYluk1uZ4Q.facebook"> साभार</a></div>
Unknownnoreply@blogger.com0